Illienel

Mí milí, vítám vás v zemi věčně zapadajícího slunce. Když po noci temné rozední se a vy uletíte na křídlech fantazie. Když konečně můžete snít. Je to jako znovu dýchat. A čerstvý vzduch léčí. Stejně jako naše snové světy a příběhy... Děkuji, že mohu znovu plout tím krásným vesmírem. Vaše Illienel Imaginarius - Iluze stá pátá Hudba: Dr. Who Soundtrack - This is Gallifrey Ležela v trávě a odpočívala. Přemýšlela. Myslela na svůj domov. Na zem, kterou znala od narození. Kde vyrostla. Na to, že to vše opustí. Možná bez možnosti návratu. Ale hlavně myslela na něj. A na to, že se k němu chce co nejdřív vrátit. Pak je spatřila. Byly tam. Stíny. Postavy. Slunce prchájící před mraky jí ukazovalo čas. Čas, kterého zbývalo sotva na jeden nádech a přeběhnutí lesní cesty. Slunce zoufale prchalo před černou stěnou. Ona také musela prchnout. Stejně zoufalá. Nestihne to. Měla by si to promyslet. Rozloučit se. Ale nemůže. Musí jít. Musí to stihnout! I kdyby se tam měla dostat jen její část. Věděla, že j

Má smysl se vracet a snažit se křísit něco, co už je polomrtvé? Nebo je snažší a smysluplnější dát život něčemu novému? Přišla bouře zlá Zář majáku pohasla Hvězdy se skryly Jen trosky lodě zbyly Kde dřív přístav byl Já měla to tu ráda Svou zátoku snů Bárky duší spřízněných Pluly v okolí A co chvíli přistály Z místa milého Odplula jsem s odlivem Proudy mě strhly Bouře zlámala vesla Z plachty jen cár zbyl Zda novou loď postavím To je ve hvězdách Já bojím se návratu Ale není nic Co přál by si Maják víc... Chtěla bych se vrátit Do přístavu s majákem Chtěla bych se vrátit Plout dál zátokou snění Chtěla bych se vrátit Na ostrov opuštěný Chtěla bych se vrátit Však otázky hlavou zní Chtěla bych se vrátit Nevím, mám-li vůbec kam Nevím, dokážu li plout Najde sem někdo cestu? Nechci tu být sama...