Illienel

Ahoj :-) Dlouho jsem se neozvala s vlastní tvorbou. Nebudu vás zde nudit výčtem školních a jiných strastí...každý nějaké máme. Já mám však konečně boj o známky za sebou a s výhledem na dva nucené týdny v klidu domova vám mohu slíbit, že tu ted budu o něco častěji, než v poslední době. Dnes tedy konečně přináším slibovanou první část Neviditelných. Nepsala jsem ji tak dlouho...vlastně...začátek jsem dělala třikrát, ale poté, co jsem si ujasnila, jakým stylem chci tento příběh psát, to šlo rychle. Problém byl v tom, že jsem první část napsala na papír, který jsem pak nemohla najít. A tím pádem ani navázat, takže práce na další části stála. Nakonec jsem ju po měsíci hledání našla v jednom starém diáři, který používám jako blok. Tady je tedy začátek příběhu bez příběhu... Snad se vám bude líbit Žijte s radostí :-) Vaše Illienel Věnováno mým "světluškám" - Juliet a Emmi. Snad se vám to bude líbit... Autorkou obrázku je Alithea :-) Kap...kap...kap... Tisíce mokrých jehliček v neměn

Ahoj :-) Dneska...jsem se rozhodla pro něco ne úplně obvyklého. Přináším vám něco jako nakynuté drabble (výraz pochází od Emmi), u něhož záměrně nedodržuji hranici 100, 200 ani 300 slov :D Proč však neobvyklé? Protože nebylo psáno jako drabble, ani jako žádný jiný článek na blog. Bylo psáno v naprosto autentickém citovém a emočním rozpoložení a psala jsem ho někomu, kdo může za celý tento "příběh", lépe řečeno zážitek. Nechtějte vědět, co jsem včera dělala. Musím se přiznat, že věčně veselá a optimistická Ill strávila odpoledne i večer převážně v slzách. Důvody? Nebudu psát, bylo jich více než jeden. Naštěstí se však našli tři lidé, kteří mě z toho nezávisle na sobě avšak přesto společnými silami dostali. A já mohla usínat opět s úsměvem na rtech. A i když byl ten úsměv ještě velmi slabý, oči už byly suché. Takže...tímto bych vám chtěla moc a moc poděkovat a toto "drabble" je pro vás, Ali, Jul a Emmi :-) Nejvíce a zejména bych ho však chtěla věnovat tomu člověku, o

Ahoj! Tak se vám opět hlásím v novém roce a doufám, že užili jste si Vánoce ;) A co přináším vám dnes? Letadlo zjevilo se kdes... Blogový řetězák to byl a přes Dell až ke mně zamířil. Jak letadlo létá, povím vám hned, je to jednoduché - na to vemte jed! Jedenáct tajemství větru povíte, na jedenáct zvědavých vět odpovíte... A ten, kdo by se rád ptal, jedenácti lidem pošle letadýlko dál... Máte odvahu nastoupit? Bez úsměvu ani krok! Přeji vám opožděně pěkný nový rok :-) Vaše Illienel 11 tajemstí svěřených větru 1. Nemíním se vzdát plyšového medvěda ani noční košile s králíčkem... Ve svých 18 letech spím s plyšákama (které pořád ráda dostávám i třeba pod stromečkem :D) a miluju všechny spací úbory, trička a mikiny, o kterých moje maminka říká, že jsou infantilní! A nejvíc vínovou mikinu s vyšitým chlupatým pejskem a kapucí, kterou mám právě na sobě ;) 2. Knihomolka tělem i duší Od první třídy jsem nadšený čtenář, ve třetí jsem objevila kouzlo Foglarovek a Harryho Pottera, ve čtvrté js