Illienel

Zdravíčko vespolek! :-) Toto je článek, připravený již před dlouhými týdny...a protože jsem stále nedokázala najít čas na jeho doplnění a bylo mi líto, že tak dlouho trčí v rozepsaných, rozhodla jsme se s vámi o něj podělit již v jeho současné podobě. To, co mělo být zveřejněno a nebylo, bude nejspíš ekoncem ledna doplněno jako pokračování. Tak dnes tedy přináším něco staršího a sice obhajobou mé maturitní práce z dějin výtvarného umění. Když jsem se rozhodla maturovat "z výtvarky" a když jsme s polu s dalšími studenty zvítězili v boji o otevření semináře, začala jsem vymýšlet, jaké téma byhc mohla zpracovat pro praktickou část maturitní zkoušky. Vybrala jsem si mé oblíbené abstrakce technikou malby na plátno. To mi však vyučující nebylo schváleno a byly mi "nakázány" mandaly. Původně jsem se chtěla bránit, ale nakonec...ze všech témat, která se mě nebo mým spolužákům pokusila vnutit, měly mandaly k abstrakcím nejblíže. V některém ohledu dokonce splývaly. A tak jsem

Zdravím vás! :-) V poslední době se příliš neozvývám, protože jsem velmi unavená a zbývá mi málo sil na mnoho práce a činností. Ne všechny jsou nezbytné, ale některé jsou pro mě důležitjěší než blog a proto jim věnuji zbývající čas a síly. Přesto nechci, aby tu bylo přes Vánoce prázdno. :-) Opět se ukázalo, že prostě psaní potřebuji k životu. Ne dlouhé, ne časté, ale...někdy prostě musím popadnout deník a tušku, třeba i o půlnoci, a zaznamenat, co s emi honí hlavou. Někdy tyto "texty noci" dojdou svého dokončení, mnohdy projdou jistým vývojem a úpravou a někdy zůstanou ve své původní podobě, tak, jak byly v noci napsány (to je např. případ Miniatury lásky). Dnes se tedy s vámi podělím o text, který vznikl jedné noci a pokračoval i po rozednění. Omluvte prosím jeho literárání nekvalitu a nevyváženost, šlo o vyjádření srdce a to se neptá na pravidla. Snad se bude líbit. :-) Za každý komentář a zpětnou vazbu budu vděčná! Přeji vám vše krásné prožití Vánoc! :-) vaše Illienel Věno

Krásný den všem! :-) Po dlouhé době přináším nějakou malou formu. Nejedná se o haiku, ale stále zůstávám v mezích miniatury. A jak už to tak u mě bývá, když se pokusím psát "stručně", je zde vícero interpretací. Budu proto velmi ráda, když s epodělíte o to, jak tuto miniaturku vnímáte, co si představíte apod. :-) Přeji vám krásné svátky! vaše Illienel "Jak smutné je srdce, jež miluje hvězdy, ta světla příliš vzdálená, a snaží se pohledět do tváře tmy." Věnováno všem srdcím, hledajícím ve vesmíru hvězd tu svou.