Illienel

Zdravíčko! :-) Dnes je památka našich věrných zesnulých - Dušičky. Je to takový smutný svátek, plný vzpomínání a rozjímání, svíček a návštěv hřbitovů. Proto dnes nevyjde nic veselého, ale jedna hledající střípková z mého archivu.jak je stará, v jaké situaci jsem ji psala, netuším...ale mám pocit, že to, co je v ní obsažené, se v mém životě neustále opakuje. Možná ve všech životech, nejen tom mém. Kdo ví...zkrátka takový životní kolotoč...kdo z něj najde cestu, která vede kupředu? Přeji vám pěkný podzimní víkend vaše Pomněnka Illienel P. S. Věnujme prosím vzpomínku tě, kdo náš svět už opustili, našim starším příbuzným, i těm, které jsme třeba nestačili poznat, a především těm lidem z našeho okolí, kteří museli tento svět opustt předčasně a nečekaně. Cesty jsou přede mnou, kam mě dovedou? Nemám zdání... Cesty jsou přede mnou zas na křižovatce stojím a nevím, co dál, kam jen se dát. Kolotoč, kolotoč, život se roztočil, na tu rychlost nestačím, držím se ze všech sil, hlava se motá. Kolotoč...

Zdravím! Omlouvám se za dlouhopu neaktivitu - viz výše. Maturita buší na dveře, přijímačky zrovna tak a aby se z toho člověk nezhroutil nebo nezářil příští září na opravkách, musí tomu věnovat opravdu dost času. Připočítejte dojíždění, rozvrh s až 10 hodinami denně, stálou únavu a neschopnost soustředit se na psaní něčeho kloudného a máte výsledek. Naprostá neschopnost věnovat se trochu blogu a přidat něco nového. Tímto se omlouvám především Surynce, Rainy a Juliet, že teď pořádně nečtu jejich blogy, natož abych psala komentáře. Neslibuji, kdy to napravím, ale věřte, že to mám v úmyslu. Čas je však teď pro mě velmi relativním pojmem... A protože nemám energii k tvorbě něčeho nového, protože jsme uklízela šuplíky a objevila staré "poklady" a protože mi je líto, že to tu zeje prázdnotou a brzy to tu zasype pouštní písek, rozhodla jsme se přidat sem pár pokladů z mých literárních předzačátků. Aneb výtvory z dob páté až sedmé třídy (přibližně). Dnes tedy má první "fanfiction...