Kolotoč hledání a pádů

Zdravíčko! :-)

Dnes je památka našich věrných zesnulých - Dušičky. Je to takový smutný svátek, plný vzpomínání a rozjímání, svíček a návštěv hřbitovů. Proto dnes nevyjde nic veselého, ale jedna hledající střípková z mého archivu.jak je stará, v jaké situaci jsem ji psala, netuším...ale mám pocit, že to, co je v ní obsažené, se v mém životě neustále opakuje. Možná ve všech životech, nejen tom mém. Kdo ví...zkrátka takový životní kolotoč...kdo z něj najde cestu, která vede kupředu?

Přeji vám pěkný podzimní víkend

vaše Pomněnka Illienel

P. S. Věnujme prosím vzpomínku tě, kdo náš svět už opustili, našim starším příbuzným, i těm, které jsme třeba nestačili poznat, a především těm lidem z našeho okolí, kteří museli tento svět opustt předčasně a nečekaně.

---

Cesty jsou přede mnou,

kam mě dovedou?

Nemám zdání...

Cesty jsou přede mnou

zas na křižovatce stojím

a nevím, co dál,

kam jen se dát.

Kolotoč, kolotoč,

život se roztočil,

na tu rychlost nestačím,

držím se ze všech sil,

hlava se motá.

Kolotoč, kolotoč,

prudce se roztočil.

Skoč!

Letět dolů volným pádem,

to nakonec nemusí být zas tak zlé...

Opíjím se vínem, myslím an chvíle, kdy se plnily sny,

na ty, se kterými jsem se vznášela vzhůru

a procházela se komnatami vzdušných zámků.

Chci bojovat, ale nevím jak, s čím vlastně a za co...