Tma

Na památku jednoho anděla, který nás navždy opustil... :(


Tma...černá...smutek...ticho...klid...
Když vás opustí anděl, zůstane ve vás prázdné místo. To místo zčerná jako noc. Získá barvu beznaděje...A hloubku...obrovskou, bezednou prázdnotu. Opustil nás anděl...Umřel? Ne. Andělé neumírají. Odletěl na křídlech noci... Prolétl nekonečným černým vesmírem a stal se zářivým bodem na noční obloze. Prošel černým tunelem a stal se jedním z paprsků zářících na jeho konci. Svítí na zem. Hřeje naše srdce. Kdo? Anděl? Ne...Vzpomínka na něj. Víc nám nezbylo...Z rozmláceného kostela...Z rozmláceného života...Z rozmlácené duše...

Komentáře

  1. Waddenhoek's Sharey10. února 2012 v 15:09

    Nádhera :)

    OdpovědětVymazat
  2. Anička :) | mileycyrus-hannahmontana.blog10. února 2012 v 16:18

    já se tmy bojíím :-/
    http://mileycyrus-hannahmontana.blog.cz/1202/potm-unor

    OdpovědětVymazat
  3. Illienel11. února 2012 v 1:21

    [1]: Děkuji :)

    OdpovědětVymazat
  4. Illienel11. února 2012 v 1:22

    [2]: Já taky :) Ale není tma jako tma...

    OdpovědětVymazat
  5. Charlotte Evans11. února 2012 v 2:13

    Nádherné... Vyzařuje z toho podivná nedotknutelnost andělů a jiných, mnohem lepších, než jsme my...

    OdpovědětVymazat
  6. Lilly11. února 2012 v 5:06

    Bez tých bodiek (......) by to bolo lepšie. Oni sú dobré, ale nie v takom množstve. Nedávaj ich všade.

    OdpovědětVymazat
  7. Illienel11. února 2012 v 5:27

    [5]: Jsem ráda, že to na Tebe tak působí. Napsala jsem to na památku jednoho anděla, který nás teď dobrovolně opustil :(

    OdpovědětVymazat
  8. Illienel11. února 2012 v 5:30

    [6]: Díky za radu. Pokusila jsem se to trochu napravit :) Ony ty tečky nebyly záměrem, prostě se to při psaní tak nějak stalo, že jsem s každou novou myšlenkou napsala pár teček... :)

    OdpovědětVymazat
  9. Lorett14. února 2012 v 1:58

    Když nás anděl opustí, zůstane prázdné místo.... Ale to zaplní moźná někdo jiný ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Juliet Rocks5. března 2012 v 11:08

    Fíha! Nádherný!!! Vážně vážně úžasné!

    OdpovědětVymazat
  11. Illienel6. března 2012 v 1:02

    [9]: Máš pravdu, ale vzpomínky zůstanou...A tak to má být.[10]: Páni, já zářím jak vánoční stromeček Mockrát děkuju

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace