Volání noci

Nevím, co mě to popadlo, ale když jsem jako obvykle stále ve škole sama u okna, opřená o doposud sálající topení a nezúčastněně pozorující dění ve třídě na střídačku s děním dole za oknem, začaly mi hlavou běhat různé podivné věci a slova...Výsledkem je tento pokus o báseň :D

A je věnovaný...

Penn, za krásný dess a obrázek k povídce, které mi udělala a za povídku, která mi dodnes při vzpomínce či opětovném přečtení způsobuje slzy smíchu - Jsem tvůj otec, Harry. Její povídky čtu téměř vždy, když napíše něco nového, staré jsem zatím moc neprocházela, ale všechno se mi moc líbilo. Mrzí mě, že jsem její povídky pořádně nekomentovala, rozhodně to napravím! Penn je píše povídky, které opravdu rozemějí ale i zamrazí či rozemutní. Tvoří nádhernou grafiku, kterou asi nikdy nepřestanu obdivovat, ale hlavně je to moc hodná holka :-)

Lith, za její krásná dílka a blog plný snů a fantazie. Za její povídku Štěstí přijde zítra, která mě naučila nejen mít ráda Narcissu, ale dala mi toho mnohem víc. A já ji četla téměř v slzách, s úzkotí a napětím. Zasněnka tvoří krásné povídky, doplněné moc pěknou grafikou. Její talent mě uvádí v úžas, obdiv a nadšení. Množství a krása povídek, které napsala, si zalouží úctu. Ale ještě víc její osobnot. Lith je moc fajn holka, milá, sympatická slečna s nadáním a příjemnou povahou. Co může být lepšího? :-)

Juliet, protože ona byla ta pravá. Juliet byla tou, které jsem věnovala svou důvěru a kvůli které šla drahá anonymita internetového světa k šípku. Nelituji! Jul si mě získala svou osobností. Je bájená a mám ji moc ráda. A tejně tak její blog. Povídek tam sice ještě nemá tolik, protože je to její druhý blog, ale je tak hodná, že pro takové nadšené nové tenáře jako já přidává i povídky ze starého blogu. Tak jsem se dostala k Andělům. A tato povídka mi vzala dech. Bylo až neskutené, kolik mých nových myšlenek, úvah a nápadů bylo ve dnech následujících po přečtení inspirované tímto dílkem. Prostě mě to neskutečně oslovilo. Začala jsem nadšeně komentovat. A drahá Juliet komentovala zpátky. Její komentáře mi vždy vykouzlí úsměv na tváři, hřejivý pocit u srdíčka a mnohdy i dojetí. Pak mi ta holka vyrazila dech, když si mě přidala do Links. Mě, začínajíí, nezkušenou, neznámou blogařku s poloprázdným blogem. Bylo jasné, že jem našla "přízněnou blogovou (a možná nejen blogovou) duši. Po výzvě k psaní dopisů se z néznámé autorky Juliet Rocks stala má dráhá Jul. Dopis přišel a ona se stala skutečnou. Doufám, že i jí brzy přijde obálka ode mě, která je teď v rukou České pošty.

Charlie...protože protě proto! :D Z důvodů již zmíněných a protože mám tu holku moc ráda :-)

Lauře Wiriditě...důvody netřeba psát. Ona je jediná na světě :-)

Takových skvělých holek by mělo být víc a mám pocit, že jsem právě takové na blogu našla.

Tak jo, věnování je několikanáobně delší než samotná báseň, ale snad z toho holky pochopí, že je mám ráda a prominou mi to :-)

Autorkou krásného obrázku je Penny :-)

---

Krajina posedlá tmou

světlušky létají krajinou

sýček na stromě nehouká, mlčí

nad loukou válí se mlha vlčí

Na nás se usmívá

hvězdička blýskavá

sen kráčí krajinou

na cestu zvony zvou

Jen nebát se, vykročit

do dálek tajemných

neposled se otočit...