Když anděl ztratí křídla

Bratři a sestry,
nebojte, dělám si legraci :D Ale teď vážně...všem skautským bratrům a sestrám (pokud tu nějací jsou) přeji všechno nejlepší do nové stovky :-) Doufám, že jste dneska nezapomněli a vzali si alespoň šátek - já byla celý den v kroji. Ale teď znovu...
Přátelé a kamarádi...
to asi neznělo o moc líp, že? :D Nezlobte se, sledovala jsem celé odpoledne i večer program na ČT 2, věnovaný 100 letům českého skautingu a nakazila mě velká dávka nostalgie a sentimentu :-) Ale abych se dostala k tomu hlavnímu :D Přestože mám pořád ještě neuvěřitelný shon (který skončí definitivně příští víkend), povedlo se mi dokončit jednu kratinkou básničku, kterou jsem měla už dlouho rozpracovanou. No, povedlo není správný výraz, přesnější by bylo, že jsem ji dopsala. Protože i přes veškerou mou snahu je to děs a hrůza. Po zralé úvaze (pokud jsem něčeho takového schopná :D) jsem se rozhodla ji raději nezveřejňovat, ale na přání Juliet jsem se k tomu nakonec přece jen odhodlala. Takže tady je. Jakékoliv komentáře s kritikou vítám, vím, že není dobrá a ráda si nechám poradit co a jak vylepšit :-) Básnička je psána na motivy povídky I andělé ztrácí svá křídla od Juliet Rocks. Vlastně je celá podle té povídky :-) Julietini Andělé jsou totiž úžasní a zanechali ve mně po přečtení tak hluboký dojem, že jsem se rozhodla podle nich napsat básničku, což se nakonec ale neukázalo jako dobrý nápad :-(. Doporučuji rozhodně Julietinu povídku přečíst! A potom třeba i tuto báseň, ale nejsem s ní moc spokojená :-(
Každopádně, pokus je u konce a pokud ji to moc neurazí, ráda bych ji věnovala právě Jul :-)

Létal jsi v oblacích, křídla bílá jako sníh...
Dívka jenž tvé srdce okouzlila
Se životem svým skončit chtěla
Cestu svou osudnou pro ni jsi opustil
Obětí duše své život jsi jí navrátil
Oheň lásky mezi vámi plál
Křídla však tmavla dál a dál
Lásce vzácné měl být brzy konec
Osud padlých andělů mezi vámi stál
Však našla se dívka s duší čistou
Jenž pro lásku a štěstí vás dvou
S křídly tvůj osud smutný na sebe vzala
Za tu oběť andělé teď do ráje ji zvou...

Komentáře

  1. Šíša25. dubna 2012 v 9:37

    To bylo krásné a k té povídce od Jul se to nádherně hodí! Myslím, že bude naprosto nadšená!

    OdpovědětVymazat
  2. Illienel25. dubna 2012 v 11:17

    [1]: Děkuju mockrát Já si sice nemyslím, že by to bylo tak pěkné, ale snad se jí to bude alespoň maličko líbit, i když nevím, no

    OdpovědětVymazat
  3. Mai25. dubna 2012 v 14:09

    to je nádherné! kouzelné! dokonale to vystihuje atmosféru té povídky. já ji četla hrozně moc ráda, už na starém blogu, a tak jsem komentovala tak poskrovnu...
    jsi ohromně dobrá básnířka, a když s ní nejseš spokojená, pak básničky, se kterými spokojená jsi, musí být jako zázrak

    OdpovědětVymazat
  4. Juliet Rocks25. dubna 2012 v 14:21

    No-ty-kráso! Tak to bylo dokonalý! Víc než to! Čučim tady na to s otevřenou pusou a smekám! Je to tak milionkrát lepší než samotná povídka, je to dokonalé, krásné a předtavuju si pod tím nějaký úplný román. Tohle že není dobré? !!! JE! Pro mě rozhodně! Náááádherný! Jsem v oblacích, lítám tam někde se Zuzkou. Prostě... UUUH!!! Hned bych si tu básničku k povídce přidala, ale nevím jestli můžu... :( Můžu? Napsala bych tam tvé jméno, samozřejmě. ;) Ta báseň by byla nádherná nakonec. Jako taková krááásná pointa a zrekapitulování. A prostě... LOVE! :)

    OdpovědětVymazat
  5. Šíša25. dubna 2012 v 14:51

    [4]:Ha! Já říkala, že bude nadšená! ;D

    OdpovědětVymazat
  6. Illienel25. dubna 2012 v 15:09

    [3]: Děkuju mnohokrát Takovou chválu si ani nezasloužím...a já snad nikdy nejsem úplně spokojená se svými básničkami, snad až na Blues pro přírodu. Vím, že je pořád hodně co zlepšovat, ale baví mě to. Hlavně je to něco, co může člověk psát, i když má na psaní málo času, což je asi můj případ.[4]: Jul, jestli toho chválení nenecháš, tak budu za chvíli zářit jako vánoční stromeček a rudá budu jako Ronovy uši Moc děkuji za nádherný komentář, neskutečně potěšil, ačkoliv si myslím, že si takovou chválu určitě nezasloužím. Rozhodně to není lepší, než Tvoje povídka, ale pokud se Ti to líbí, jsem spokojená K povídce si to samozřejmě přidat můžeš, je to psané k ní a pro Tebe [5]: A měla jsi pravdu...děkuju vám všem za pěkné komentáře, ačkoliv to tak docela nechápu   

    OdpovědětVymazat
  7. Juliet Rocks26. dubna 2012 v 12:25

    [6]: Aspoň nebudete potřebovat žárovičky. ;) Říkám co si myslím. Fakt Tě nepřechvaluju jen tak. ;) A moc děkuju. :)))[5]: Však mě už za ta léta znáš. ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Juliet Rocks14. května 2012 v 15:06

    Musela jsem si to přečíst znovu, je to tak úžasné ve tvém podání... :)))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace