Ten, který je mým hrdinou...navždy!
Nazdárek :-)
Jak se máte? Taky jste tak rádi, že je pátek? Co na tom, jestli 13. nebo nevímkolikátého...:D
Nedaří se mi zrovna napsat nic nového, tak jsem alespoň vyžebrala na paní češtinářce asi dva týdny starou slohovku, kterou jsem se rozhodla zveřejnit. Zadání bylo Charakteristika literární postavy. A proč ji sem dávám? Protože je o postavě, která je mou srdeční záležitostí. O někom, kdo je mým hrdinou s velkým H, inspirací a vzorem. O mé "platonické lásce", která mě "na stará kolena" postihla. Pokud by vás zajímalo, kdo to je (jestli jste to náhodou ještě nepoznali), čtěte dále :-)
Když jsem zjistila, že máme charakterizovat literární postavu, byla moje volba jasná. Mou nejoblíbenější a nejobdivovanější "papírovou osobou" je Severus Snape. Možná proto, že je to hlavní tragický hrdina knižní série o Harry Potterovi, na které jsem vyrostla. Možná také proto, že je to typický hrdina romantismu - mého nejmilejšího literárního období. A nebo prostě proto, že jeho životní příběh je velmi dojemný a já jsem citlivá duše...
Severus Snape je zvláštní hrdina. Jeho životní příběh provází jeden velký paradox. Až do své smrti bylpovažován za univerzálního zrádce, který zradil všechno a všechny. Přitom byl tím nejvěrnějším člověkem, jaký se kdy narodil. Nadávali mu, že je zbabělec. Po jeho smrti byl jedním člověkěm označen za nejstatečnějšího a nejodvážnějšího muže, jakého znal. Na jeho památku dal ten člověk druhé jméno svému synovi Severus. Vytýkali mu zájem o černou magii. Právě díky zběhlosti v tomto umění dokázal roky dělat špeha a obstát před Pánem zla, aniž by byla odhalena jeho pravá loajalita. Byl mistrem lektvarů a nitrozpytu. Měl neobyčejné nadání. A neobyčejně těžký a smutný život.
Dlouhá léta zasvětil výuce mladých kouzelníků. Snažil se předat jim to nejlepší ze svých znalostí a zkušeností. Připravit je na venkovní svět. Ale dělal to po svém. A protože zvolil špatný způsob, nikdo jeho úsilí neviděl. Vnímali ho jen jako "toho umaštěnýho parchanta...nenáviděného učitele lektvarů s dlouhými, mastnými vlasy barvy havraních křídel...slizouna s hákovitým nosem a nezdravě nažloutlou pletí...muže s nenávistným pohledem, černým jako noc...s jízlivým úšklebkem...přerostlého netopýra v dlouhém černém hábitu...toho, který nespravedlivě nadržuje své koleji..." Tak a ještě všelijak podobně ho vnímali studenti. Profesoři mu nevěřili. Žil v neustálém podezření ze zrady. A to vše proto, že nikdy nezradil.
Nikdy nezradil své srdce. Svou lásku - Lily Potterovou (Evansovou) miloval od dětství. Ohrozil svůj život, aby ji zachránil. Ona však zemřela. Zabil ji Temný pán. Severus obětoval zbytek života ochraně Lilyina syna Harryho, kterého neměl rád a boji proti Pánovi zla, jehož rukou nakonec ve velmi mladém věku 38 let zemřel. Pro záchranu světa a syna své lásky obětoval vše. Odměnou mu byla nenávist a nedůvěra druhých. Byl věrný až do smrti. Zemřel, aniž by kdo věděl, kým vlastně byl, na čí straně stál...
Teprve po jeho smrti se svět dozvěděl příběh Severuse Snapea.
Když bylo téma týdne "literární postava" tak tam byla miliarda Severusů a jen pár Potterů, asi nás ti tragiční hrdinové, u kterých dlouho uvažujeme, na jaké jsou straně, prostě vždycky budou přitahovat víc, než dokonalí hrdinové typu Pottříka, i když bez něj by to prostě nešlo
OdpovědětVymazatmoc hezky sepsané :)
On je prostě hrdina, že? Vždycky mě fascinoval, a byť jsem maličko zalitovala toho, že nehrál prostě na sebe, ale byl to brumbálovec do morku kostí (já myslela, že je prostě příliš chytrej na to, aby se vázal k nějaký straně )... Prostě mě ten jeho příběh nakonec dostal. Celou tu kapitolu "Princův příběh" jsem prořvala (ehm, já teda řvala od Freda preventivně až do epilogu, kde jsem pro změnu padla smíchy ).
OdpovědětVymazatA napsala jsi mu to krásně, myslím, že památka byla uctěna. A to je co říct, nemysli si :)
Takže... Je to nádhera a pokud jsi nedostala jedničku tak svět není spravedlivej! (O čemž bychom mohly dlouho diskutovat.) Že je 13. jsem zjistila až teď a jsem za to ráda. Jinak bych se bála, co se ve škole stane. Jinak... Já vlastně tohle všechno o Severusovi nevěděla. Teda jakože od ostatních jo, ale ještě jsme se k tomu nedočetla. Jsem v 6. knížce. Nejdřív jsem viděla všechny filmy a na základě nich jsem se rozhodla přečíst všechny knihy. No nic, ten sloh je krásný, ale smutný. Takový, že si pak řekneš: "Kurňa, ten svět je strašně nespravedlivej!" Je mi ho hrozně líto...
OdpovědětVymazatProč mi nevěříš? Ne vážně, já na básničšky nikdy nebyla, vždycky řeším jen rýmy... Neumím to. Proto to u tebe tolik obdivuju. :)))
OdpovědětVymazatZlátíčko! Vážně jsem si to nevzala špatně,já vím, že na vydávání čehokliv nemám, ale baví mě to. Spíš než psát knížky bych chtěla psát scénáře... To je můj sen, dělat filmy... A děkuju moc, potěšilas mě. :)
OdpovědětVymazat:( Vůbec nestíhám, snad dnes večer, ale pokud to dneska nestihnu tak až o víkendu... :(
OdpovědětVymazatPáni, to je nádherný sloh...
OdpovědětVymazatmálokdy si uvědomím, jak těžký osud měl...
já se vždycky strašně nechám ovlivnit názorem vypravěče příběhu (možná proto mě vždycky každý příběh tak pohltí) a protože ho Harry neměl rád, neoblíbila jsem si ho ani já.
a takového, jakého ho zobrazuje velké množství povídek, si ho ani nikdy neoblíbím. proto mě tahle charakteristika drtivě zasáhla.
obávám se, že se chovám dost podobně, jako Sirius Black (právě tak, z jakého důvodu ho nemám nijak v oblibě) a vůči těm, kteří jsou „na jiné straně než já“ se chovám občas trochu... ostřeji...
Podařilo se ti nemožné. Začíná mi být líto Severuse Snapea.
OdpovědětVymazatJá ho vždycky nesnášela. I v sedmičce. Prostě vždycky.