Vlakové drabble unavené
Ahojte :-)
Dneska jsem byla na akci Setkání s uměním a vědou, kterého se zúčastnilo několik partnerských škol. Zpívali jsme tam se sborem, ale moc se nám to nepovedlo - byli jsme falešně a udělali tam několik seků. Ale co, život jde dál :D Zpíváme pro radost a rádi, tak co záleží na tom jak kvalitně :D Ale k tomu, proč píšu...:D Když jsme se vraceli, začala na mě ve vlaku padat únava. A s ní kupodivu přišla i Múza :-) Tedy...není to žádný zázrak. Ale byla jsem schopná něco napsat a i to je pro mě v poslední době úspěch. Takže tady je moje vlakové unavené drabble :-)
Věnování vyjímečně na konci - má to svůj důvod.
Přichází po špičkách. Plíží se s tichostí netopýřích křídel. Lehce a neslyšně se k Tobě blíží, jako když se vznáší chmýří babího léta. Je neviditelná jako černé oči noci. Svou plachostí se jí nikdo nevyrovná...
Nech ji přijít k sobě. Jenom buď opatrný, abys ji nevyplašil. Jak ti jednou uteče, už ji nepolapíš. Nikdo a nic nedokáže přijít a odejít takovou rychlostí. Je to pozoruhodné. Někdy až děsivé. Pro mnohé z nás často také matoucí...
Má obrovskou moc. Je silná a zrádná. Mění každodenní život nás všech. Umí křísit i zabíjet. Ničit i tvořit.
Nenechá nás nikdy dlouho samotné...
Myšlenka.
Toto drabble bych ráda věnovala Mai. Řekla bych ke spřátelení, ale já bych jí ho stejně věnovala, takže pro Mai :-) Ať její myšlenky křísí a tvoří. Ať jsou plné slunce, i když o sobě Mai říká, že je věčný pesimista. Sluníčka je alespoň trochu zapotřebí každému :-) A ty ničivé myšlenky nechť odejdou rychleji než přišly! Doufám, že jich bude co nejméně. Že s nimi nikdy nezůstane samotná.
Ty světlé nech přijít k sobě... Tiše, ať je nevyplašíš. Jsou tu pro Tebe :-)
Nádhera! Kurník, kde ty na to chodíš? Nikdy bych to nevymyslela, jak je to dokonale promyšlené a vlastně... Naprosto (jak to jen říct správně) jasné, čisté, jednoduché? Prostě když to čtu, vidím v tom to cos chtěla říct. Je to tak geniální... Dokážeš ty vůbec něldy napsat nějaký paskvil? Určitě ne Ty budeš pořád psát jen dokonale spointou, s porozuměním,s ponaučením... Mhm... Nádhera to byla. :)
OdpovědětVymazatVážně moc se ti to povedlo. Sice jsem podváděla a mrkla se na konec, takže jsem věděla, o co půjde... Ale bylo to výborně napsané a hlavně se mi moc líbil ten nápad. Hezky si umíš hrát se slovy, to se cení :)
OdpovědětVymazatděkuju ti moc... je to tak strašně milé...
OdpovědětVymazatsnažila jsem se nekouknout na konec a myslím, že to umístění opravdu logiku má.
ta přirovnání jsou hrozně moc hezká, třeba to k očím noci...
myslím, že se nikdy úplně nezbavím toho pesimismu, nicméně s jarem je to najednou úplně o něčem jiném. člověk jako by viděl jinýma očima, když kouká na rozkvétající třešně a trnky a všechno je tak kouzelné...
Nemám snad slov! Po dlouhé době čtu něco kvalitního, co má myšlenku, dokonale si pohráváš se slovy.
OdpovědětVymazat[1]: Děkuju, strašně moc jsi mě potěšila. A to víš, že dokážu napsat něco špatného...vlastně dost věcí tady na blogu nemá moc velkou kvalitu ani úroveň, ale zkouším psát, jak to jde a jak mě Múza navštíví Ještě jednou děkuju![2]:,[4]: Mockrát děkuju [3]: Nemáš vůbec zač! Jsem ráda, že je to lepší
OdpovědětVymazat