Verše místo chemie
Dobré ráno :-)
Sice už je večer, ale já se teprve probrala z celodenní otupělosti. Opustila mě návštěva a s ní i mikrospánky. Tím neříkám, že bych si s radostí nedáchla, ale už jsem alespoň trochu schopná fungovat. A dneska jsem si po měsíci a půl konečně koupila stravenky, takže hladové období končí :D Taky se tak těšíte na prázdniny? Nebo na víkend? Človek by se měl pořád na něco těšit. A Ti nejšťastnější z nás se těší na každý nový den. Já se mezi ně hrdě hlásím. Není to ideální. Život nikdy nebude pohodový a bezstarostný. Dokonce nebude ani férový. Ale..."Otoč se zády ke slunci a všechny stíny padnou za tebe." Záleží jen na nás, jak se na svět díváme a jestli dokážeme brát život s optimismem, s nadhledem.
Protože jsem se dneska v češtině zapřísahala, že jestli mě nevyzkouší, tak se tu literaturu na příště vážně naučím, musím se teď jít vážně učit :D Takže jdu na to.
Mějte se krásně a nikdy v chemii neskládejte básně! Proč? :D O tom v následujícím něčem, nevím čem...
Když se slunci nedaří
barva z tváří prchá
Myšlení se zamlží
nevnímat nás nechá
Málo vzduchu do plic míří
k tvářím stoupá horkost
Kde nápady to jinde hýří
tam přišel dneska divný host
Ten host je věru špatný pán
nemyslí se lehce s ním
Přinesl s sebou darů pár
malátnost, únavu a spleen
(Já už to jinak nevidím
než že po příchodu domů hned
svalím se do své postýlky
a tvrdě usnu jak medvěd)
Tu únavu poznat můžete
už z kvality těchto řádků
Sedím, nevidím, neslyším...
Po chvíli s trhnutím proberu se
a jde to zase popořádku...
Sedím, nevidím, neslyším...
Vzpřímena bdím a přitom spím
přišla krize, sen se zdál
Můj mozek těch pět hodin spánku
a chemii sedmou hodinu už nepřestál!
Prosím neberte to jako pokus o básničku. Byl to jen pokus zůstat v hodině chemie jakýmkoliv způsobem alespoň trochu při vědomí. Zabralo to...částečně :D
... pak je to tedy velmi zajímavý způsob, moje milá :)
OdpovědětVymazatPěkný... My míváme v úterý sedmou hodinu chemii, tak to zkusím taky
OdpovědětVymazatjá už poslední dobou nejsem schopná při vyučování psát...
OdpovědětVymazattím víc, moudrý klobouk dolů! asi tak se ve škole bavím já...
moje usínací hodina je pro změnu ájina při testech. tam je takové ospalé prostředí... ale při vyučování se usnout bojím, protože mám strach z učitelky.
to o fyzice jsem jednou slyšela: „Téro, já tady tak plamenně vykládám, a ty si tu usínáš?“ nebyla jsem zdaleka jediná, ale všimla si zrovna mě
no jo, to jsem celá já. kecám místo toho, abych tu napsala něco kloudného. takže: obzvlášť se mi líbilo: myšlení se zamlží (to budu používat jako výmluvu při písemkách) a také rýmování v prvních dvou slokách, jak ti to na každý lichý verš vyšlo stejně. nejlepší je ale stejně pasáž o medvídkovi
Takže tenhle blog se nyní pro mě stal oblíbeným, píšeš poutavě a poeticky!
OdpovědětVymazatLíbilo se mi to. A plně chápu - v chemii usínám vždycky. Ale... Podle toho mi nějak příjde že jsi z té návštěvy nebyla moc nadšená, ej to tak? jinak se mi mooooc moc líbil ten úvod- s tím stínem a tak. :) Nádherné. :)))
OdpovědětVymazat