Nepříjemný host

Ahojte všichni,

kdo jste na tento blog a jeho autorku ještě nezapomněli! :-)

Přiznávám, že jsem tu dlouho nebyla. Dlouho je možná slabý výraz. Neskutečně hrozitánsky moc dlouho a opravdu jste mi chyběli. Vy, vaše blogy, komentáře, psaní...Ale jsem zpět :-) A už neodejdu. Blog momentálně prochází velkou rekonstrukcí, která by měla být hotová nejspíše ke konci září. I nadále tu budete moct číst mé básnické i jiné pokusy, citáty a mé emoční výlevy a já i nadále pokud možno budu číst vaše články a komentovat stejně, jako dřív :-)

Přesto se některé věci změnily a změní. Tedy co se týče mě. Prožila jsem dva měsíce, které doslova změnily můj život a ač to nebyly jen hezké zážitky, myslím, že ho změnily k lepšímu. Za tu dobu, co jsem tu nebyla, jsem napsala několik věciček, které tak nějak zachycují mé stavy v uplynulých týdnech. Abych vás tím moc nezahltila, budu je teď postupně zveřejňoat a budete-li chtít, můžete zanechat komentáře. Za každý vzkaz i komentář budu moc ráda :-)

Ale už vás nebudu zdržovat sáhodlouhým úvodem...pokud vás zajímá, jak jsem na tom byla v červenci s psaním, můžete si přečíst následující "něco" na téma Moje spisovatelská a básnická krize ;) Z důvodu názvu a tématu, které bylo skutečně více než aktuální snad omluvíte kvalitu a úroveň této "básně". Děkuji za pochopení :-)

Přeji vám všem krásný den a pěkný začátek nového školního roku :-)

Zítra mě pustí z nemocnice, takže se tu snad budu moci opět brzy ukázat.

Mám vás ráda

Vaše Illienel

---

Každého snad někdy potká,

málokomu se prý vyhne.

Když do ruky tužku berem,

word či blog když navštěvujem,

v mysli se nám líhne.

Jak děsivá epidemie, morová nákaza,

požírá myšlenky, krade vhodná slova.

Brání tetě fantazii, přítelkyni všech autorek,

přijít na kus řeči, do mysli píšících blogerek.

Chceme-li pak přivést na svět,

text, co nějaký smysl má,

je naše hlava zaplněná

jen černýma dírama.

Proto nezlobte se na blogerky,

když s dílkama se odmlčí.

Tahle návštěva nepříjemná,

psaní vůbec nesvědčí.

Však žádná rána netrvá věčně,

dokonce ani ta morová.

Pokud nám přízeň svou zachováte,

každá krize se překoná.

Až opustí nás ten nezvaný host

a vrátí se k psaní nálada,

povídek, básní, bude dost,

i věnování pro kamaráda

za trpělivost.

Snad každý z vás už pochopil,

jaký že host mě to navštívil.

Mě nedaří se psát a ona

škodolibě rukama tleská,

ta velká svině - krize spisovatelská.

Až ode mě odejde, nová i stará díla čekejte.

Tábory i nemocnicí Múza si lítala,

nějaké nápady mi tady nechala.