Střepy zbytečnosti

Dnes bez úvodu...


Slzy v očích mám
Důvod k smutku postrádám
Cítím se tak sám

Stejná písnička
Pořád dokola tu zní
Začnu zpívat s ním

Chci poezii
Však kousek pochopení
Tu pro mě není

V tonech molových
Dál písnička tu zní
Nohavicova

Není radosti
Mé srdce Don Quijota
Tím trpí dosti

Povzdech hluboký
Poznejte mou smutnou tvář
Stačí poslouchat...

V haiku byly použity texty z písně Jaromíra Nohavici.

Komentáře

  1. Alithea15. září 2012 v 13:06

    Mám velmi ráda to jeho nové CD. Je na něm spousta krásných písniček a tvé haiku se do textu krásně hodí. Procítěné, občas mě kolem srdce svíral mráz. :)
    K úvodu... ty víš.

    OdpovědětVymazat
  2. Chloe15. září 2012 v 22:48

    Je to suprové. Tahle písnička je bezvadná. A to haiku...tolik emocí v pár krátkých řádcích... Obdivuju tě

    OdpovědětVymazat
  3. Ondra17. září 2012 v 13:25

    Dnes bez úvodu ... škoda... když si tohle přečte někdo jako já, docela lituje autorku protože její ponurá nálada jakoby přebila to co napíše dál... Řekl jsem si, něco tě zřejmě tíží, jenže to dovedeš jako vždy mistrně zamaskovat v pár frázích takže se čitatel nic nedozví, což je škoda, třeba ale neumím číst mezi řádky a někde tam je něco zakomponována skrytá šifra která říká co tě právě sužuje.
    O to víc jsem byl překvapený a při posledním slovu si polkl a vskutku ocenil kam jsi dala pomyslnou laťku, stoupáš výš a výš, tak aby jsi takto přesmutnělým psaním plným deprese nespadla, takže se drž, nic není silnější než tvá mysl, ego a umění kvalitně psát (samozřejmě spoustu dalšího, to bych tu mohl vypisovat do rána) tak si to vždy když tě přepadne něco jako " fakt blbej den" několikrát řekni za sebou.
    Třeba to nepomůže, napíšeš tu pak další indície a snad se povede mě či dalším rozluštit a dodat ti kuráž které není nikdy dost :)   

    OdpovědětVymazat
  4. Juliet Rocks14. ledna 2013 v 12:29

    OMG dvě, ne vlastně tři věci co miluju! Nohavica, tvoje verše a tvoje duše! Nádhera...

    OdpovědětVymazat
  5. Jeremiáš28. srpna 2013 v 2:41

    Mám strašně rád haiku a myslím si, že tohle se povedlo.

    OdpovědětVymazat
  6. Irith1. května 2015 v 4:42

    [5]: Ty jsi tu taky?
    My teď byli se třídou na koncertě. I když největší zážitek byl my tři hobiti v šatech. Prostě to neumím ocenit.
    A vidím, že také píšeš v mužském rodě. Zjistila jsem, že už moc nedokážu psát povídky v femeninu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace