Zjevení Janovo 3:20 "Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou." Kde jsi? když se probouzím do dalšího rána, zcela sama... Kde jsi? Když zase čelím problémům, těžkostem, bez pomoci... Kde jsi? Když s hlavou těžkou, zas a zas přečkávám noc bezesnou... Kde jsi? Úzkost mě svírá. Proč jsi tam a ne zde, příteli můj? Kde jsi? Je mi tak smutno. Kam ses mi jen ztratil, kamaráde? Kde jsi? Jsem tady sama, ztracená ovečka, bez pastýře. Kde jsi? Otce postrádám, už nevím kudy dál, víru ztrácím. Kde jsi? Proč jsi nepřišel, nepomohl v nouzi, neutěšil? Kde jsi? Snad jsi zapomněl, nechal mě bojovat samotnou s tmou. Kde jsi? Neobejmeš mě? Nevezmeš za ruku? Nemáš mě rád? Jsi se mnou, když ráno vvstávám. Jsi se mnou, ve svátek i všední den. Jsi se mnou, zlé sny zaháníš. Jsi se mnou, pokoj přinášíš, za ruku držíš mě, v nouzi přicházíš. Jsi se mnou, dáváš mi radost, držíš mě v objetí, jsi světlem v tmách. Jsi se mnou, do...
Mám velmi ráda to jeho nové CD. Je na něm spousta krásných písniček a tvé haiku se do textu krásně hodí. Procítěné, občas mě kolem srdce svíral mráz. :)
OdpovědětVymazatK úvodu... ty víš.
Je to suprové. Tahle písnička je bezvadná. A to haiku...tolik emocí v pár krátkých řádcích... Obdivuju tě
OdpovědětVymazatDnes bez úvodu ... škoda... když si tohle přečte někdo jako já, docela lituje autorku protože její ponurá nálada jakoby přebila to co napíše dál... Řekl jsem si, něco tě zřejmě tíží, jenže to dovedeš jako vždy mistrně zamaskovat v pár frázích takže se čitatel nic nedozví, což je škoda, třeba ale neumím číst mezi řádky a někde tam je něco zakomponována skrytá šifra která říká co tě právě sužuje.
OdpovědětVymazatO to víc jsem byl překvapený a při posledním slovu si polkl a vskutku ocenil kam jsi dala pomyslnou laťku, stoupáš výš a výš, tak aby jsi takto přesmutnělým psaním plným deprese nespadla, takže se drž, nic není silnější než tvá mysl, ego a umění kvalitně psát (samozřejmě spoustu dalšího, to bych tu mohl vypisovat do rána) tak si to vždy když tě přepadne něco jako " fakt blbej den" několikrát řekni za sebou.
Třeba to nepomůže, napíšeš tu pak další indície a snad se povede mě či dalším rozluštit a dodat ti kuráž které není nikdy dost :)
OMG dvě, ne vlastně tři věci co miluju! Nohavica, tvoje verše a tvoje duše! Nádhera...
OdpovědětVymazatMám strašně rád haiku a myslím si, že tohle se povedlo.
OdpovědětVymazat[5]: Ty jsi tu taky?
OdpovědětVymazatMy teď byli se třídou na koncertě. I když největší zážitek byl my tři hobiti v šatech. Prostě to neumím ocenit.
A vidím, že také píšeš v mužském rodě. Zjistila jsem, že už moc nedokážu psát povídky v femeninu.