Střepy zbytečnosti

Dnes bez úvodu...


Slzy v očích mám
Důvod k smutku postrádám
Cítím se tak sám

Stejná písnička
Pořád dokola tu zní
Začnu zpívat s ním

Chci poezii
Však kousek pochopení
Tu pro mě není

V tonech molových
Dál písnička tu zní
Nohavicova

Není radosti
Mé srdce Don Quijota
Tím trpí dosti

Povzdech hluboký
Poznejte mou smutnou tvář
Stačí poslouchat...

V haiku byly použity texty z písně Jaromíra Nohavici.

Komentáře

  1. Alithea15. září 2012 v 13:06

    Mám velmi ráda to jeho nové CD. Je na něm spousta krásných písniček a tvé haiku se do textu krásně hodí. Procítěné, občas mě kolem srdce svíral mráz. :)
    K úvodu... ty víš.

    OdpovědětVymazat
  2. Chloe15. září 2012 v 22:48

    Je to suprové. Tahle písnička je bezvadná. A to haiku...tolik emocí v pár krátkých řádcích... Obdivuju tě

    OdpovědětVymazat
  3. Ondra17. září 2012 v 13:25

    Dnes bez úvodu ... škoda... když si tohle přečte někdo jako já, docela lituje autorku protože její ponurá nálada jakoby přebila to co napíše dál... Řekl jsem si, něco tě zřejmě tíží, jenže to dovedeš jako vždy mistrně zamaskovat v pár frázích takže se čitatel nic nedozví, což je škoda, třeba ale neumím číst mezi řádky a někde tam je něco zakomponována skrytá šifra která říká co tě právě sužuje.
    O to víc jsem byl překvapený a při posledním slovu si polkl a vskutku ocenil kam jsi dala pomyslnou laťku, stoupáš výš a výš, tak aby jsi takto přesmutnělým psaním plným deprese nespadla, takže se drž, nic není silnější než tvá mysl, ego a umění kvalitně psát (samozřejmě spoustu dalšího, to bych tu mohl vypisovat do rána) tak si to vždy když tě přepadne něco jako " fakt blbej den" několikrát řekni za sebou.
    Třeba to nepomůže, napíšeš tu pak další indície a snad se povede mě či dalším rozluštit a dodat ti kuráž které není nikdy dost :)   

    OdpovědětVymazat
  4. Juliet Rocks14. ledna 2013 v 12:29

    OMG dvě, ne vlastně tři věci co miluju! Nohavica, tvoje verše a tvoje duše! Nádhera...

    OdpovědětVymazat
  5. Jeremiáš28. srpna 2013 v 2:41

    Mám strašně rád haiku a myslím si, že tohle se povedlo.

    OdpovědětVymazat
  6. Irith1. května 2015 v 4:42

    [5]: Ty jsi tu taky?
    My teď byli se třídou na koncertě. I když největší zážitek byl my tři hobiti v šatech. Prostě to neumím ocenit.
    A vidím, že také píšeš v mužském rodě. Zjistila jsem, že už moc nedokážu psát povídky v femeninu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vzkazovník

Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych udělala tuto věc užitečnou a potřebnou...Pokud budete mít na srdci cokoliv, co se nevztahuje k mým článkům, pište to prosím sem. Odpusťte si nevhodné výrazy a reklamy. Chodím sem často, takže se nemusíte bát, že by jakýkoliv váš komentář upadl v zapomnění. Nevím, co dalšího sem napsat, každý ví, k čemu je vzkazovník :D Takže jen doufám, že ho budete využívat :-)
Další informace

Ztracená kronika

Zdravím vás! Dneska se s vámi podělím o jeden z nejstarších "pokladů", který jsme objevila při stěhování. Jedná se o mou v podstatě první fanfiction . Bylo mi 10 let, začátek 5. třídy, v té době jsme netušila, co to fanfiction je a nepsala nic jiného než slohovky do školy. Milovala jsem Foglara a už rok a půl jsem hltala všechny jeho knížky, ke kterým jsme se mohla dostat. Má první "fanfikce" tedy byla na jednu z jeho knih - Tajemnou Řásnovku . Jsem zvědavá, co na to řeknete. :D Mějte se krásně! vaše Illienel P. S. Byla jsem si skoro jistá, že už jsem tady tuhle povídku zveřejňovala, ale nikde v celém archovu ani v žádné rubrice jsme ji nenašla, takže asi mámení smyslů... :D Standa s Lojzkem se brzo dozvěděli, že si každá družina píše svou vlastní kroniku. Jindra, který měl kroniku doma, jim slíbil, že ji přinese příští sobotu. Kluci se už nemohli dočkat. Příští sobotu byli v klubovně mezi prvními. Jindra přišel až těsně před začátkem schůzky. Kroniku však neměl.
Další informace

Sluneční paprsek

Obrázek
Moji milí, straří známí i vy, kteří jste tu poprvé, Sluneční paprek posílám vám všem :-) Nechť prozáří vaše dny, rozzáří vaše oči, vykouzlí úsměv na vaší tváři a zahřeje vaše srdce :-) Já vím...jsou to jen slova. Ale kdyby to bylo možné, už by k vám letěl. K vám všem. Kéž bych to tak dokázala. Mám vás všechny moc ráda. Je to zvláštní, jak lidé, které jste nikdy neviděli, zasáhnou do vašeho života. Potkáte je ve virtuálním světě, zasáhnou vaše imaginární srdce a ovlivní váš reálný život. A my už pak nikdy nebudeme stejní :-) Ano, mnozí z vás až nečekaně rychle vstoupili do mého srdce a zabrali si tam místečko, které jim už nikdo nevezme. Lidská mysl je pomíjivá, ale srdce nezapomíná! A já taky ne. Žijte blaze a snažte se zachytit alespoň trošku světla do svých myslí a duší :-) Optimismus je někdy opravdu krásná věc... (fotka pochází z dnes již zrušené stránky 3.bp.blogspot.com - autor neuveden) Pokud máte chvilku, přečtěte si náledující mini příběhy. Je to takové zamyšlení a paprsek svě
Další informace