Neviditelní - Prolog
Zdravíčko :-)
Trvalo to o týden déle, ale dočkali jste se. Takže pro ty zvás, kteří se o Neviditelné zajímají, tu mám zcela kratičký prolog. Po něm bude následovat asi desetidenní (podle komentářů a času) čekání a objeví se tu první kapitola. Předně bych chtěla říct, že mám v tuto chvíli tolik inspirace pro psaní všeho možného až nestíhám skoro nic. Znáte to? Zkrátka nevím, co dřív napsat a zveřejnit. Takže mějte prosím strpení, když mi to někdy déle trvá. Mohu vás ujistit, že v následujících min. 2 měsících se nemusíte bát, že bych neměla co psát. Jesli to budete číst, záleží už jen čistě na vás. Pro ty, které by to zajímalo...mám se skvěle a užívám si etapovou oslavu plnoletosti :-) Ve škole sice nezářím, ale mohlo by to být i horší. A protože jste mě v minulých dnech potěšili svými komentáři (i když návštěvnost byla kriticky nízká), mám chut se ted chvíli věnovat blogu více než v uplynulých týdnech. Z toho plyne, že čím více komentářů od vás budu moci číst, tím více toho u mě na blogu bude ke čtení ;) Ted už vás však nechám, abyste si konečně přečetli to málo, co jsem se rozhodla do prologu dát...
Mnohé z vás těd možná čeká překvapení, když zjistí, že se nejedená o žádné mistrovské tajemné dílo, ale o něco zcela obyčejného, snad jen v dalších pokračováních trochu podivně napsaného. Záleží jen na vás, zda budete chtít číst dál...
Mějte se pěkně a nezapomínejte, že v časech zimních je více než jindy zapotřebí vřelého slova, úsměvu a objetí, které nás zahřejou na duši. A věřte mi - je to mnohem lepší než topení!
Přeju vám krásné prožití adventu
Vaše Illienel
(autorkou obrázku je Rainy - hiding-place.blog.cz)
Anna nikdy neměla moc kamarádů. Lépe než meizi lidmi se vžd cítila v přírodě. Proto také milovala letní tábory - uprostřed lesů, daleko od civilizace...
Přišel však rok, kdy se vše změnilo. Tábor se pro ni stal špatným snem. Bohužel však reálným snem. Únava, úzkost, smutek a nekonečný stesk. I když bylo kolem ní dalších 60 lidí, z nichž většinu znala a potkávala celý rok, připadala si osamělejší nž kdy dřív. Přátelé se k ní otočili zády nebo si jí prostěnevšímali. a ostatním byla naproso lhostejná. Myslela si, že zůstala sama. Pkoušela se před samotou utéct do vlastní fantazie. V mysli však neměla nic než černou prázdnotu.
A tak se jednou, uprostřed nejčernější noci, vydala tichou tmou do náruče lesa. A objevila něco, co jí doposud zůstávalo skryto. Nebo někoho?
uf, fúha, uhm, hmm, hmmm, hmmm!
OdpovědětVymazatbožínku! Kua takhle začít komentář, ale dcl. to vykresluje mé pocity, tak dál, s vodpuštěním, no doprkýnka . . .
Tak jinak, to je krajně nespravedlivé přidávat další díly podle komentářů a návštěvnosti, vždyť sama víš a sama tady píšeš jak se cítíš když děláš všechno a nic, tak se má i většina čitatelů, návštěvníků tu, někdy prostě nende napsat komentář, třeba já, sice sem každý den kouknu, přečtu ale když se dám do psaní komentáře, musím kvůli dalším povinnostem přestat. (co víc už v tu chvíli mám dávno spát ) To pak vážně není lehké, to asi pro nikoho v dnešním uspěchaném světě vyčlenit i pár minutek, ba co víc, můžeme si za to sami, to mě sice neomlouvá, ani nechci aby to jako omluva vyznělo, jen jsem chtěl ze svého nicotného pohledu vykreslit situaci doby a návštěvnosti+komentářů zde.
Dále, já si to určitě přečtu, ostatní též, není třeba se tak podceňovat, jsi příliš sebekritická, domnívám se že to jsi právě ty která dovedeš překvapit a prolog sám o sobě je nabit několika otázkama a to je jen dobře, jen tak dále.
je to krátké, ale krásné...
OdpovědětVymazatne, smutné...
nebo ne? spíš příslib nových událostí, ale stejně to vyzní trochu smutně...
takovou situaci ale docela znám, a je mi snadné se do hlavní hrdinky vžít...
Sice krátké, ale procítěné a plné tajemna, citů a myšlenek a dojmů. S Annou soucítím, protože znám ten pocit, že je sama. A opravdu se nemůžu dočkat první kapitoly, až zjistím víc. Co (Koho) objevila v lese co jí to přinese, reakce, pocity, popisy, nesmírně se těším
OdpovědětVymazatCo objevila? Fantazii :))) je to krásné a nejdřív mi to přišlo smutné, ale po poslední větičce už ne. Jak napsala Emmi - je v tom příslib NĚČEHO nového. :))) I když jestli to něco bude dobré... No uvidíme a necháme se překvapit. ;) Těším se moc. PS Moc se mi líbil druhý odstaveček úvodu! ♥
OdpovědětVymazat