Svobodný národ
Zdravím :-)
Už dva týdny doma marodím a příští týden budu v nemocnici - kde opět nebude signál. Však už to znáte...Proto vám přednastavuji tento článek. Pokusím se dostat na blog jak jen to půjde, ale většinou to tam moc nejde. Po návratu vám to snad vynahradím, ale nic neslibuju, protože tři týdny absence v kuse, škola poslední týden před Vánocemi, úklid, nakupování a vyrábění dárků...všichni toho v této době máme hodně a já to budu kvůli dlouhé nemoci muset všechno zvládnout během jediného týdne. Proto se na mě snad nebudetet zlobit, když se s psaním na chviličku odmlčím. Nahradím vám to jak jen to bude možné :-)
Tady je tedy jedno drabble, které vzniklo již před dlouhou dobou, během daleké a únavné cesty autem na Šumavu, při poslechu CD Vanessy Mae. Nebudu prozrazovat o kom je...to se dozvíte v text. Je to taková má trochu pohádková představa...z muzikálů či romantických dobrodružných filmů...Snad se vám bude líbit :-)
Krásný advent vám všem přeje
Vaše Illienel
(za vznikem tohoto drabble stála skladba Leyenda)
Zlatý kotouč stojí vysoko na obloze. Vzduch je dusný a kola povozů výří prach polních cest. Sluneční paprsky propalují jejich havraní vlasy. Chodidla, znavená nekonečnou chůzí po suché rozpraskané hlíně, je pálí k zešílení. Nemají nic. Jen vzdálený obzor před sebou a víru v duši. Toužií jít stále dál. Jít si svou vlastní cestou, kam je srdce potáhne. Jejich jediným přáním je svoboda.
Když dorazí na konec své dnešní cesty, slunce už se sklání k západu. Ve stínu lesa rozbíjí tábor. Brzy se potemnělým krajem začíná linout oranžová záře. Noční ticho zaplavuje hudba. Slaví svou volnost zpěvem a tancem. Cikáni...
Vlastně jsem si původně chtěla pořádně rozmyslet, co sem napsat, být ti užitečná. Ale nakonec si říkám, že bude lepší, dát ti vědět, že by sis vážně se mnou neměla dělat starosti.Co se týče drabblete, musím říct, že pro tohle téma mám slabost. Kočovníci... Barva kůže, na té mi nezáleží. Ale to přejíždění z místa na místo, kam sami chtějí. Přežívání ze dne na den, žádné složité plány. Stálá společnost kolem tebe, která tě ale nikdy nepřestane překvapovat. A hlavně to poznávání světa, hledání si místa, které by mohlo být domovem. Sama už dlouho chci napsat povídku na tohle téma, ale mám dojem, že není třeba. Vystihlas přesně tu atmosféru. Kočáry kodrcající se po prašné cestě směrem ke slunci. Bez cíle a bez domova, ze kterého by vyrazili.Okouzlující...
OdpovědětVymazatHezký pohled na onen život.
OdpovědětVymazatKrásn prožitý advent i tobě, Illienel.
Kočovní umělci. Tak je vidím já.
OdpovědětVymazatBoží! Teda, jakože se mi to strašně líbí. :) To drabble a ta hudba k němu naprosto výstižná. Luxus prostě. Já mám cikány jako takové jakos je popsala ráda. Lidi svobodné duše a mysli. Teď jsem nedávno dočetla knihu Čokoláda. Taky to bylo trochu o nich. Dokonalá kniha a cikáni jsou v ní vybarveni moc hezky. :)
OdpovědětVymazatZnáš knížku Svobodnej národ od Pratchetta? Je to jedna z posledních ze serie Úžasná Zeměplocha.
OdpovědětVymazat