Bezcitný svět

(autorkou obrázku je Penny - penelopeo.blog.cz)


Hlavou jim létaly tisíce slov
...slovo je bezvýznamný shluk písmen...
V srdcích měli všechnu bolest světa
...bolest je denní chleba velkých dramatiků...
Oči plné nevyřčené lásky
...láska je stav choré mysli...
Třásli se strachem ze zítřka
...strach je hlavní silou mocných...
Pronásledování včerejškem
...minulost je prodejná děvka bulvárního tisku...
Umírajíce dnes při západu slunce
...slunce je pouhý služebník turistického ruchu...
Utopení ve vlastních emocích
...protože svět přece city nepotřebuje...

Komentáře

  1. Ondra12. února 2013 v 7:43

    Dočetl jsem to sice s odporem ale dočetl, jsou to fakta, pradivá, společnost se jima řídí a zvykla si na ně, na to všechno, to jo, koho dneska nezajímá dění okolo sebe, kdo se s kým vyspal kdo tahá za nitky a spoustu dalšího, toho koho to nezajímá, je dřív či později lapen a uvězněn v neviditelné síti předsudků a výčitek.
    Kéž bych jednou ráno vstal a lidé si tolik nezáviděli a neubližovali, jenže to by byla zřejmě nuda na tom světě, kvalitní žurnalistika se dnes neptá, jen poukazuje a hodí holá fakta na stůl, fakta která nikomu zřejmě nevadí, zatím...   

    OdpovědětVymazat
  2. Juls12. února 2013 v 7:51

    Jo, je drsná, ale mě se strašně líbí, jak je poskládaná. Ty protiklady (protiklady? asi ) a tak. Ono jo, je to smutné a u většiny populace pravdivé, ale myslím, že jd eo to, jak moc "zvrchu" na to koukáš. Masa lidí se takto chová, ale když vezmeš jednotlivce... Zjistíš, že je jich většina dobrých. ;) A třeba jen jdou s davem...

    OdpovědětVymazat
  3. Natalie/Surynka27. března 2013 v 13:48

    Super! Opět něco pravdivého. Lidi si lžou do očí, říkají věci, které by říkat neměly, ženou se za úspěchem, ničí v podstatě sami sebe i své okolí a nepřijde jim, že by bylo něco v nepořádku.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace