Bolest lhostejnosti
Jedna nedokončená, bez úvodu...
Nebe slzy tiše roní...
Ty nevinné průzračné krůpěje,
na zemi, v lidském mraveništi, stávají se povodní.
Co slz andělé vyplakali,
nad lidmi, které v pěči měli,
když po správné cestě vést je chtěli.
Co bolesti Otci způsobily,
děti, jenž na druhé zlé byly,
na svého Stvořitele zapomněly.
Ke starým a nemocným zády se obrátili,
lidé, jenž pro druhé být tu měli.
V záři pokroku, sluncem moderní doby osvícení,
hleděli lhostejně na cizí utrpení.
Vlastnímu štěstí se smáli
a v klidu si vykládali...
(...báseň je zde přerušena
a bude-li někdy dopsána,
případně zakončena
pozitivní myšlenkou,
bude to v časech příštích...)
V posledním odstavci by se slušelo napsat něco víc než " Vlastnímu štěstí se smáli a v klidu vykládali " Horší je, že je těžké tam něco lepšího napsat, hodila by se tam zhouba, trest, ale jak víme, v dnešní době nikdo nepyká za opovrhování k druhým, ať už chorým starým či postiženým, každý má jen své vlastní cíle, to pak velmi mrzí, o to víc že lidské myšlení je jisté unikum, a ani andělé s ním nic nesvedou :(
OdpovědětVymazatCo by konci slušelo, jistě nějaké poselství, kladné, aby smazalo výše popsané prohřešky vůči andělům, Bohu a lidem, vize nápravy všeho zlého, malé zamyšlení, zkrátka něco prospěšného.
Brr... Tahle je hrozně smutná! Nebo ne přímo smutná, ale taková beznadějná a lidi v ní jsou hrozně oškliví. :( Ale já věřím, že to tak není! :) A myslím si, že ty poslední větička, ař by si ji někdo mohl vyložit pozitivně, byla taky mylšená jako negativum, že?
OdpovědětVymazatněkdy jsou lidé zlí a ani o tom nevědí, protože jsou natolik ponoření ve svém trápení...
OdpovědětVymazatJe to chyba, ale já mám co říkat...