Malý zázrak
Věnováno, s láskou a úctou, Emmi...
I Ty jsi jedním z Božích zázraků...
úchvatný človíček,
který byl stvořen Nejvyšším,
aby byl svět o něco krásnější...
(autorkou obrázku je Penny - penelopeo.blog.cz)
Pošeptej větru, zazpívej vodě,
o osudu, o náhodě...
O tom, jak člověku Bůh mapu dal,
aby si ze všech cest správnou vybral...
Jednou dva lidé se potkali. Muž a žena.
Jejich mladá srdce láskou byla naplněna.
Že vášnivě se milovali, do roka spolu se vzali.
A z lásky té veliké...zrodilo se dítě.
Tak přišel jsi na svět.
Devět měsíců, noci bezesné...
Pak otevřel jsi oči své.
Křik. Pláč.
Byl jsi příliš překvapen, než aby jsi mlčel.
Položili tě matce do náruče.
V tu chvíli, v té teplé, milující náruči, byla tvůj celý svět.
Její radostí zářící oči..
Usmál ses.
A svět byl bohatší o jeden krásný malý zázrak...
Dětský úsměv.
Tvůj otec přišel ještě téhož dne.
Starostmi, jak přežijete, byl celý bez sebe.
Stačil však jediný pohled do tvých očí...
A on poznal, že svět se jen z lásky točí.
Všechno štěstí, lásku a radost světa,
jsi jim dal jediným pohledem.
Ten dar, jsi jako malé dítě měl.
Však z malých dětí dospělí se stávají,
upřímné úsměvy a emoce v hlubinách duší skrývají.
Už nevrací svým pohledem druhým do života radost.
Za city stydí se a jen o své štěstí mají často starost.
Proto vás prosím, mladí i staří,
nezapomínejte...
Že jen s úsměvěm život se daří.
Že jedno vaše vlídné slovo proteplí druhým den
a stisk dlaní přítele může být krásnější než sen.
Ano, je báječné když se lidé smějí, jen, a to báječné není, je onen úsměv na jejich tváři v dnešní nejisté době vykouzlit.
OdpovědětVymazatA tak potěší když čtu něco tak krásného o zrození malého človíčka, protože dle mého soudu, na světě snad není krásnější moment.
Děkuji, tohle se ti opravdu povedlo :)
To věnování mi vhání slzy do očí! :) Je nádherné, obzvlášť, když Emmi znám a vím, že to cos napsala přesně sedí. :) Báseň je moc hezká, líbí se mi hlavně první část. Jak potom děťátko dospěje, tak už moc ne, ale potom, kdy je v poslední sloce "zpráva" pro všechny, se mi to zase začalo líbit. :) Fakt krásné. A původně jsem myslela, že je o Ježíškovi. :))) Ale pak jsme pochopila, že je obecně o novém životě...? :)
OdpovědětVymazatNádherné. Ano, opět na mě padla ta nejlepší nálada, jako stvořená pro přečtení dalšího z tvých výtvorů.Je to skutečně krásné. Nevím, jestli to bylo účelem, možná to opět vnímám zkresleně (přece jenom, básně a podobné výtvory jsou na mě moc inteligentní ) ale ta slova jsou v dnešní době skutečně důležitá. Všichni se ženou za penězmi, úspěchem, kariérou, chtějí mít ty nejlepší mobily, domy, auta, v jednom kuse akorát lezou do zadku nadřízeným, ale nějak se neumí radovat z maličkostí. Stáváme se vysoce materiálními a nedokážeme mít radost třeba jen z toho nejmenšího. Rodič se snaží svým dětem zajistit tu nejlepší techniku a oblečení, protože tak to žádá doba a pak už ani rodič a ani díte nedokážou vnímat ty drobnosti, které dělají den hezčím. Tak nějak to na mě působí. Nutí mě to zamyslet, jestli jsme ještě schopní vnímat svět jen tak, bez toho zmatku, agresivní asertivity a všeho toho "špatného", o čme jsme přesvědčení, že je to pro nás to nejlepší.
OdpovědětVymazatopět, tak jako pokaždé, když tuhle báseň čtu, je mi do pláče.
OdpovědětVymazatsnad tím, že jsi se trefila do něčeho, po čem tak zoufale toužím a o čem vím, že nikdy nebude - manžel a dítě.
Já moc dobře vím, že zůstanu sama, protože když se zamiluju, držím se od toho kluka dál, protože strávit život se mnou? to by zničilo asi každého a já mu nechci ublížit.
A navíc vím, že bych byla příšerná matka. jsem tak strašně netrpělivá, dítě by ze mě mohlo mít leda tak trauma a já už i tak ublížila dost lidem.
a rány od vlastní rodiny musí přeci být ty nejtěžší.takže... zase tady bulím pro nesplnitelný sen a pro svůj strach, že zůstanu sama, i když jsem původně chtěla především říct, jak moc se mi ta básnička líbí, zase se to zvrhlo v nesouvislý proud mých hloupých keců...