Modlitba za lidi
Slunce vašim dnům :-)
Dlouho jsem se vám neozvala, ale proč, to jistě víte. Vysvětlení mé neaktivity v záhlaví tu ještě minimálně do konce prázdnin ponechám, pak to snad bude lepší. I když - v maturitním ročníku? Nebudu si dělat iluze. Vím jen to, že s blogem neskončím, i kdyby se tu měl objevovat jeden článek za dva měsíce. Mám se krásně, opravdu nádherně, jen je toho vážně moc. Já jsem si toho na léto naplánovala moc. A i když nakonec stihnu sotva desetinu toho, pořád nestíhám.
S psaním je to tedy špatné, protože to je časově i psychicky nejnáročnější, ale mohly by se tu do konce měsíce objevit nějaké fotky. A protože je mi líto těch, kteří sem stále chodí, že si u mě tak dlouho nic nového nepřečetli, podělím se s vámi dneska přece jen o jeden malý kousek z mé básnické tvorby. Už název sám však dává znát, že nepůjde tak úplně o báseň. Je to tak trochu zveršovaná modlitba...Třeba se najde někdo, komu se bude líbit.
Mějte se krásně, ať jsou vaše dny plné radosti :-)
Vaše Illienel
Básničku bych ráda věnovala Emmi, za to, že mi byla sluncem temných večerů a zas a znova zachraňovala mé duševní zdraví a Lith, protože prostě proto. Zaslouží si, aby na ni někdo myslel. Tak chci, aby věděla, že na ni opravdu myslím. A taky proto, že je dneska 14.8. :-)
Snad se vám bude, holky, básnička líbit.
Modlitba je věnovaná Jedinému.
(Autorkou pbrázku je Penny)
Otče náš...Tatínku můj...Pane a Stvořiteli...
Prosím Tě z hloubi srdce svého,
Tebe, kterému nic nezůstane ukrytého...
Dovol mi být Ti dnes v noci blíž,
modlitbu z duše mé upřímnou slyš...
Víš, že jako každý jiný, trápení svá vlastní mám,
S Tvou laskavou pomocí denně se s nimi potýkám.
Každý nový den, chválím Tě za tuto Zem,
Za život, přírodu a za to, že tu jsem...
Dnešní noc však prosbu velikou mám,
přání vroucí k nebesům posílám...
Ty znáš můj život lépe než já,
jen s Tebou můžu být opravdu svá.
Tvé oči každý odstín i tvar duše mé znají
a také lidi, kteří u mě v srdci místo mají...
O nich já s Tebou dnes mluvit bych si přála,
víš, že všechno štěstí své, ráda bych jim dala.
Tys vždycky držel nade mnou stráž,
mou vděčnost a lásku dobře znáš.
Však kolik z mých přátel nepoznalo čistou radost,
Místo úsměvu mají v tváři vždy jen starost.
Těm prosím všechnu pomoc dej svou,
v těžkostech denních bud jim oporou.ˇ
S Tebou aby prošli každou těžkostí,
a život žili s láskou a radostí.
Přátelský vztah v důvěře s Tebou ať mají,
kdo nemohli poznat Tě ať tu možnost mají.
Budˇnám všem jasným sluncem, jenž svítí v temnotách,
bud přítelem jenž je s námi ve štěstí i v trampotách.
Bud kruhem záchranným v bouřlivém moři,
plamenem lásky, ať v nás navždy hoří.
Ty v nás a my v Tobě, buďme spolu v každé době!
Ani nevíš, jak jsem ráda, že mám o tobě konečně zprávu, že ses zase ozvala. Myslím, že skoro každý si toho na prázdniny naplánoval víc, než je schopen zvládnout. Já taky a jsem nešťastná z toho, že nic nestíhám.
OdpovědětVymazatMyslím, že znáš můj názor na víru v Boha. Nějak tomu nevěřím. Nedokážu se smířit s tím, že se toho na světě děje tolik špatného a někdo mi řekne, že Bůh to tak chce. Proč? To už mi nikdo neodpoví. Zvlášť nevěřím od té doby, co mi táta málem umřel v nemocnici. Proč Bůh chce, aby se to dělo? Teta mi pak řekne, že doktoři tátu nevyléčili, že to byl On. Tak proč v tom případě vůbec dopustil, aby onemocněl? Je v tom spousta nejasností a já, která mám ráda ve všem jasno a chci ve všem mít řád a chci, aby se všechno dalo jasně vysvětlit, se s tím nějak nedokážu smířit. Ano, každý by měl mít šanci začít věřit, ale rozhodnutí, zda uvěří nebo ne, by mělo zůstat na něm. Jedno se nedá věřícím upřít. A to, že se mnohem lépe smiřuji s úmrtím nebo vážnými nemocemi nebo tak podobně. To je obdivuhodné. Stále ale říkám, ať si každý dělá, co chce, ale ať hlavně svou víru nikomu nevnucuje. Já bohužel znám osobně ty, kteří víru v Boha někomu neustále vnucují a neuznávají léčení lékařem a věří, že Bůh je vyléčí. Spoléhat se na to táta, umřel by do pár dní. Každopádně tu zbytečně utíkám od tvé básně. Je hezká, psaná s rozvahou a každé slovo má daný význam, který se čtenáři vryje do paměti. To se mi na ní líbí
Jsem ráda, že ses nám opět ozvala
Tohle okomentovat můžu, četla jsem ji totiž už o prázdninách, ale nějak zapomněla napsat... o:) Promiň. Mě se ta modlitbička moc líbila, ale víš, jak já to mám s Bohem. Takže je to pro mě sice krásná báseň, ale nic víc. Proto jsem ji dala přečíst babičce (doufám, že se za to na mě nebudeš zlobit), aby mi na to jakožto věřící dala subjektivní názor. A jí to rozbrečelo! :))) Strašně se jí to líbilo a prosila, abych jí ji uložila, aby si ji mohla číst a modlit se jí častěji. :) Doufám, že ti to nevadí, ale ona ví, že je od tebe. Od kamarádky z Mikulova. :) Moc tě chválila. :)))
OdpovědětVymazatBáseň úžasná. Námět se mi také líbí. Já sice věřím spíš v jakousi vyšší entitu, než přímo Boha, ale je to opravdu moc hezké.
OdpovědětVymazat