Oceán

Zdravím vás :-)

Přiznám se, že jsem ztroskotala v tvůrčím oceánu a zůstávám bez pomoci na ostrově jménem spsovatelský blok. Vyschla inspirace? To asi ne. Spíš, jak řekl autor mé milované knížky, "Moje myšlenky jsou hvězdy a já v nich nedokážu rozpoznat souhvězdí." Natož pak to souhvězdí zaznamenat na papír nebo do počítače. Takže se omlouvám, ale nějakou dobu tu asi ještě bude jen jižní vítr vát...Snad mi to tu nezanese pouštní písek. Budu se snažit. Dnes tedy jen pár slov, která jsem dneska našla na malém papírku, psáno v náhlé inspiraci kdysi v autobuse...

Ať jsou vaše dny plné radosti
Vaše Illienel

Dá-li se věnovat těch pár slov, pak je věnuji. Těm, se kterými jsme zažila malá, krásná nekonečna. Ony vědí... :-)

Inspirace

(Zdroj obrázku - Karishma v)

Hudba: Yiruma

Citát: "Některá nekonečna jsou větší než jiná nekonečna." (John Green)


Stála a hleděla k obzoru,
byl to oceán, jehož konce nedohlédla.
Oceán pocitů, oceán vzpomínek, oceán snů...
V každé kapce se skrývá zrnko soli.
Dívala se do dálky přes závoj slz.
Největší nekonečno je láska.
Milovala, byla milována...
Plakala štěstím.


Komentáře

  1. Natalie/Surynka20. srpna 2013 v 4:42

    Krátké, ale tak nějak se to člověka dotkne. Asi každý zná ten pocit. Já si v tom představila takový ten pocit, kdy se člověku zdá, že je ve všem zmatek, ale zároveň i řád a kdy nade všemi vzpomínkami a myšlenkami se vyvyšuje jedna, která je významnější a jasnější,věc, o které člověk ví naprosto přesně, že je to pravda a že je to zcela skvělé (v tomhle případě láska). Líbí se mi to. Je to krátké, ale něco to v sobě má. Možná jsem to pochopila špatně a může se někomu zdát, že tu akorát plácám nesmysly, ale pro mě to smysl má.
    Moc hezky napsané Il

    OdpovědětVymazat
  2. Juliet Rocks20. srpna 2013 v 8:41

    Mrazí mě z toho. A teď mě vyrušili známí zvoněním u dveří a já nevím, co jsem chtěla napsat. Počkej, přečtu si to znovu a hned mě to trkne. ;) Jo, zaprvé krásný úvod. Totálně nechápu jak někdo může říct, že je to jen "omáčka". :x Tenhle je fakt krásný a plný věcí na zamyšlení. A samotný text. Hm... Nekonečno. Naprosto naprosto nádherné! Miluju tuhle mini básničku (nebo co to je). Opravdu a totálně. Je hodně moc inspirativní. Tak, že bych ji nejradši zakomponovala do pokračování Krve... o:) Pokud bys mi to tedy dovolila (jen se ptám kdyby náhodou - pokračování asi nebude, ale kdyby, je to fakt krásný, bylo by to hezký jako "předzačátek", víš, jak vždycky někdo do knížky napíše báseň od oblíbeného autora, vztahující se k příběhu nebo tak. :))) )

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace