Nezabíjejte sen
Dnes bez úvodu...jedna nevím co...báseň? Myšlenkové blouznění? Nevím. Nejspíš jen pár slov...
(autorkou obrázku je Penny - penelopeo.blog.cz)
Nezabíjejte sen...
Každému je ukradený
Snění je terčem posměchu
Tak nebuďte nás,
vždyť jsme vám lhostejní!
Nezabíjejte sen...
Někdy každý člověk
zažije pád zámků vzdušných
Tisíce střepů ledových
zasypou cestu vpřed,
naděje, víra, přání...
...ztrácí se pod lavinou.
Cíl mizí v bílých dálkách
zář sněhové pláně oslepuje zrak
Už nevidím svůj sen,
z Panovy lodi zbyl jen vrak.
Nezabíjejte sen!
My potřebujem plout...
Z křišťálového paláce zbyl jenom klíč
Odemkl jsem dveře do Říše divů,
pod troskami našel Orákulum...
Bylo prázdné, až šel z toho strach
Cesta i cíl, k němuž chtěla jsem jít,
přání a sny, zámky, klíče, lodě...
Zmizely pod přílivem reality,
zaplaveny tmou, beznadějí, slzami...
Má bájná Atlantido,
Říše snů, má pohádková zem...
kdo tě potopil?
Zabíjíte sny...
Už se nechci probudit!
Páni, abych řekla pravdu, dost mi běhá mráz po zádech. Četla jsem tvou poezii, četla jsem jí dost, ale tohle -- to je něco úplně jiného. Oproti těm sladkým básním plným světla, optimismu, z téhle plně zaznívá zoufalství. Zoufalství, možná vztek, možná... Mohla bych se jen dohadovat. Každopádně to na mě působí tím dojmem, jako bys přes ten krásný diamant, co jsi vytvořila předtím, přejížděla smirkovým papírem, který mu sice neublíží, ale přesto je vidět, že se něco stalo. Mrzí mě, že mi to takhle vyznívá. Mrzí mě, že nevím, jak ti pomoct. Snad se jen pomodlím, aby ti brzy zase bylo líp.
OdpovědětVymazatTahleta hra se slovy, nicméně, je vážně dobrá. Protože nezáleží na tom, jaké vzbuzuje pocity, ale že je vzbuzuje. A dost silné. Posílám pár objetí, a nějakou naději v zavařovačce. Mám tě ráda, Ill.
Páni to je depresivní! :( Teda Ills, koukej tam dát světlo a naději! Vždyť tam přece je! A to jenom díky nám, těm, kteří jí dokážou vidět. ;) A já vím, že ty jsi zrovna jedna z nich (nás?). ;) Napsané co se týče veršů a tak, je to moc hezky a dobře, líbí se mi anafora, která je na konci pozměněná. ;) PS Já ti dám neaktivní, honem to přepiš!
OdpovědětVymazatObčas je sen lepší než skutečnost. Ale žít se dá jen v ní. Bohužel. A snění s otevřenýma očima je vůbec nejlepší.
OdpovědětVymazatTak jsem se úplně náhodně zanořila do archivu a hned objevím tohle! Je to klenot, vážně... strašlivě krásné. Ta přirovnání, odkazy("bylo prázdné, až šel z toho strach"), celková myšlenka: je to mrazivé, je to pusté, je to nádherné. Je divné, že by to mohli být všechny tyhle tři věci? A taky to téma, které mi je možná až příliš blízké. Jak řekla Irith, sen je někdy (většinou) lepší než skutečnost. A někdy je i skutečnější než skutečnost. Tragédie rozbořeného snu je něco, co si možná někteří lidé nedokáží představit, ale co bolí a pálí a mrazí, a zanechává jenom polámané prázdno. Nejvíc mě ale v básni dostává ten apel na ostatní lidi, lidi reality... kdyby jenom věděli jak nám ubližují, když se nás snaží postavit na zem...
OdpovědětVymazat