Kde jsi?
Zjevení Janovo 3:20
"Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou."
Kde jsi?
když se probouzím
do dalšího rána,
zcela sama...
Kde jsi?
Když zase čelím
problémům, těžkostem,
bez pomoci...
Kde jsi?
Když s hlavou těžkou,
zas a zas přečkávám
noc bezesnou...
Kde jsi?
Úzkost mě svírá.
Proč jsi tam a ne zde,
příteli můj?
Kde jsi?
Je mi tak smutno.
Kam ses mi jen ztratil,
kamaráde?
Kde jsi?
Jsem tady sama,
ztracená ovečka,
bez pastýře.
Kde jsi?
Otce postrádám,
už nevím kudy dál,
víru ztrácím.
Kde jsi?
Proč jsi nepřišel,
nepomohl v nouzi,
neutěšil?
Kde jsi?
Snad jsi zapomněl,
nechal mě bojovat
samotnou s tmou.
Kde jsi?
Neobejmeš mě?
Nevezmeš za ruku?
Nemáš mě rád?
Jsi se mnou,
když ráno vvstávám.
Jsi se mnou,
ve svátek i všední den.
Jsi se mnou,
zlé sny zaháníš.
Jsi se mnou,
pokoj přinášíš,
za ruku držíš mě,
v nouzi přicházíš.
Jsi se mnou,
dáváš mi radost,
držíš mě v objetí,
jsi světlem v tmách.
Jsi se mnou,
dobrý průvodce
bludištěm možných cest
naději dáváš.
Jsi se mnou,
stíráš mé slzy,
vždy jsi mi pomocí,
kruhem záchranným.
Jsi se mnou,
nezapomínáš,
mé jméno v dlaních máš,
padnout nenecháš.
Jsi se mnou,
jsem v tvém objetí,
bereš mě za ruku,
máš mě rád...a já?
Zjevení Janovo 3:20
"Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou."
Otvírám oči - chci tě vidět.
Otvírám uši - chci tě slyšet.
Otvírám ústa - chci tě chválit.
Pozvedám dlaně - ať volání mé dolétne až do nebe.
Otvírám dveře - prosím, vejdi a buď v mém srdci.
Dodatek:
Vím, že jsi se mnou, vím, že tlučeš na dveře mého srdce, vím, že stačí otevřít a už nikdy se nebudu muset ptát, kde jsi.
Jen jsem chtěla, abys věděla, že jsem si to přečetla. Moc nevím, co na to napsat, protože tomu tak úplně nerozumím. Tedy rozumím z básnického hlediska, ale ne z duchovního. Ale z toho prvního se mi to moc líbí, hlavně ta struktura je naprosto dokonalá - nalevo beznaděj a deprese, napravo naděje, radost a láska. Pak dole probuzení. :) Nevím, tak to na mě působilo. ;) A dodatek... Je super, jak je osobní. ;)
OdpovědětVymazatStejně jako Juls píšu proto, abys věděla, že jsem si to přečetla (z duše nenávidím lidi, co něco přečtou a nenapíšou k tomu ani kvák).Jelikož nejsem věřící, nemůžu říct, že bych tomu rozuměla. Teda... nerozumím tomu v tom smyslu, v jakém bys asi chtěla, aby tomu čtenář rozuměl.Kdybych se ale chtěla oprostit od toho duchovního, co se v tom skrývá, asi bych řekla, že takové pocity sedí na jakýkoliv mezilidský vztah, který nám je drahý a naprosto dokonale to vykresluje pocity, které se podobného vztahu týkají. Toť asi všechno, toť je mé maximální porozumění.
OdpovědětVymazatMoc se mi líbí to netradiční pojetí, jak si sloky vzájemně odpovídají v protikladech. Je to rozhodně zajímavý a dobře zpracovaný nápad! A za námět máš můj obdiv. Je prostě nádherné, že On je vždycky s námi :)
OdpovědětVymazatJen mě k tomu tak napadlo, že by možná nebylo od věci sjednotit počet slok v každém sloupci.
Právě mě čeká celý měsíc bez mého Smíška. Tohle dost přesně vyjadřuje mé pocity.
OdpovědětVymazat