Zima života, mráz deprese

Bez úvodu...

---

Kolem srdce jinovatka,

v očích střepy rampouchů,

slzy mění se v křištálové perly.

Studí to,

být sám se svou myslí,

sám se zničenou duší,

sám s vyhořelým srdcem.

Kde se vzal požár v krajině zimy?

Místo vlídných očí holá stěna, smutný pohled plyšového psíka.

Místo vřelého objetí mrazivý vzduch z otevřených oken.

Místo radosti a smíchu, slzy a strach.

Zapomenutí

Opuštěnost

Selhání

Ne, to není to nejhorší.

Nejhorší je pocit, že vás nikdo nepotřebuje!

Kdybys zmizel, zůstane tu po tobě prázdné místo?

Nebo již zítra bude někdo sedět na tvé židli?

Tvou fotku nahradí fotka někoho jiného.

Všechna tvá místa budou obsazena někým dalším.

Všechan místa, kam jsi patřila,

v životech lidí,

v srdcích přátel.

Postradatelná

Nahraditelná

Zbytečná...

to je ta největší bolest, největší zima, největší mráz, mráz, který zabíjí...

ale kdo by se chtěl vracet na slunce, když ho objala náruč mrazu?

ledové střípky ti dopřejí zapomenout...

až se vzbudíš, nikde, bez ničeho, nebude to bolet...