"Tak piš nesmysly."

Zdravím!
Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím...
Mějte se hezky
Vaše Illienel



zmatená
bolavé srdce
nepoznaná láska
nechtěné poznání
iluze zbořeny
minulost mění barvu
z budoucnosti strach mám
nevím, co bude zítra
oči mám příliš unavené na slzy
v duši však pláču
předávkovaná lentilkama
poslouchám hip-hop
a rapuju písně
o životě
jaký není
protože oči jsou
jako zrcadla na Petříně
ukáží vám jiný svět
vše se zdá jasné
a přitom žijeme v mlze
ztracená
zmatená
nejistá sama sebou
na tenkém ledě
na visuté hrazdě
na můstku přes propast
visím na tenkém laně
které nikdo nejistí
spadnout?
máme křídla?
můžeme se pustit dolů?
nahoru to nejde
tak kam jinam?
na světě nikdy není
dostatek čokolády
a horké kakao na usnutí
vyprávěj mi pohádku
než zavřu oči
a světla pohasnou
ráno mě budí křik
někdo se hádá
dole na ulici
pootevřeným oknem
jsou slyšet běžící nohy
děti mají prázdniny
po chodníku se honí
medvídek plyšový
končí vždy na zemi
jak? proč? každý den...
ani on nezůstane u mě?
topinka je černá
mobil vybitý
stejně není číslo
na které bych mohla volat
zas a znova pokaždé
když mě smutek přepadne
úzkost a strach
a zima mnou třese
zalezu si pod peřinu
spát nejd elehce
ale víčka mi těžknou
oči mě pálí
zas den další stejný
obzor je v dáli
pořád stejné tunely
bludiště a srázy
padáš, padáme, padáš, padám
kam jsme to dopadly?
mluvím sama se sebou
nebo s tou druhou v hlavě
imaginární svět i lidi
vymslím si hravě
vždyt to už dobře znám
od mala to dělávám
ale neviditelná ruka
nepohladí
a náruč která není
nemůže tě obejmout
na světě nebude
nikdy dost objímání
snažím se předávkovat
barevnejma lentilkama
ale je jich málo...
aby byl den veselejší
kéž by hřálo slunce
a stromy byly zelené
chybí mi jaro
chybí mi přátelé
chce s emi spát
ale ze snů mám strach
konec terapie
perník si dám
zapiju ho kakaem
a půjdu spát
...

Komentáře

  1. zdá se, že to pomohlo :) jen mě mrzí, že nemáš čílko, na které bys mohla zavolat. víš, že se mi můžeš ozvat, kdykoli potřebuješ?
    pochutnej si na kakau a nespleť si perník s perníkem :P
    omlouvám se za tu hloupou poznámku, nemůžu si ji odpustita jaro přijde brzy... je už na cestě...

    OdpovědětVymazat
  2. Těžké na tohle něco kloudného napsat. Jen asi to, že jsem ráda, že je to jen dočasné. Všechno totiž není tak tmavé černé a beznadějné. Jde jen o to, co si člověk v danou chvíli vybere. ;) A to ty víš, že?

    OdpovědětVymazat
  3. V tvých nesmyslech jsem se docela zorientovala :) Napsala jsi to zajímavě.

    OdpovědětVymazat
  4. Mně přijdou právě ty hlouposti parádní.. také když nevím, co psát tak si jen tak pro sebe píšu něco takového :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Malé velké ohlédnutí