Mysl přemítá a srdce hledá

Zdravíčko! :-)
Marodím, docela dost. Jinak se rozkoukávám na vysoké a užívám si každý den svou štastnou volbu. Není větší štěstí pro vysokoškoláka, než studovat obor, který vás opravdu baví a naplňuje. Mám rozbité brýle. A na bytě mi nefunguej internet. Až se to spraví, dokončím a přidám rozdělané články. Na univerzitních počítačích an to není prostor. Jsem štastná. Ale i smutná. Někdo mi chybí. Hrozně moc. O zjištování, kdo že to vlastně je a kvůli komu v noci nespím, o všem a o ničem, jsou nadcházející řádky...
Mějte se krásně
vaše Illienel


Ležíš v posteli
na sobě dvě peřiny a mámino pyžamo
které ti bylo vždycky velké

Kapky do nosu
po kterých kýcháš
a rumová bábovka

Opuštěný pokoj
spící pod vrstvami prachu
vracíš se domů

Černý čaj s mlékem
hořký lék na lžíci
a soundtrack oblíbeného filmu

Myslíš na něj
tak moc ti chybí
až to bolí

Nejhorší chyba tvých hvězd
je, že nevíš,
kdo schází tvému srdci

Hledá se známý neznámý
za kousek jeh lásky
srdce své do zástavy dáš

Ležet v zelené trávě
pod hvězdným nebem
obklopení divočáky

V jeho objetí
nemusíš se bát
možná už víš, koho hledáš?

Komentáře

  1. Jehane4. října 2014 v 14:35

    Krásně napsané verše! Taky mám čas od času pocit, že jsem až po uši zamilovaná, ale vlastně nevím do koho... a z takových pocitů se často rodí básně

    OdpovědětVymazat
  2. Surynka15. listopadu 2014 v 5:19

    Krásně napsané Opět platí, že básně a podobné výtvory se mi daří dobře číst i chápat jen od tebe. Na literatuře sice děláme rozbory, ale ty mi absolutně nejdou, protože se nedostanu ani k samotnému přečtení básně a jeden verš je většinou optimální délka mnou zvládnutého textu. Moc hezky napsané, procítěné a přitom s jasným významem.

    OdpovědětVymazat
  3. Illienel15. listopadu 2014 v 7:51

    [1]: Jsem velmi potěšená, že se Ti líbí mé nepříliš zdařilé verše. Je to takové obyčejné psaní, tvořené zmatenou myslí. Nevěřila jsem, že by se našel někdo, komu to bude i v tomto vyjádření blízké. Jsem tomu moc ráda. Ano, z takových pocitů se rodí básně. [2]: Děkuji moc, Surynko. Ani nevíš, jak mě to těší. Jsi jedním z lidí, kteří mě svými komentáři přesvědčují, že má smysl dál spát mou neumělou poezii, která je taková dětská a jednoduchá. Jinak to neumím. Jestli to na Tebe působí, vyvolává to emoce a vidíš v tom význam, jsem velmi spokojena. A budu psát dál...

    OdpovědětVymazat
  4. Irith17. června 2015 v 6:08

    Milovat aniž víš koho? Rozhodně zajímavé.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vzkazovník

Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych udělala tuto věc užitečnou a potřebnou...Pokud budete mít na srdci cokoliv, co se nevztahuje k mým článkům, pište to prosím sem. Odpusťte si nevhodné výrazy a reklamy. Chodím sem často, takže se nemusíte bát, že by jakýkoliv váš komentář upadl v zapomnění. Nevím, co dalšího sem napsat, každý ví, k čemu je vzkazovník :D Takže jen doufám, že ho budete využívat :-)
Další informace

Ztracená kronika

Zdravím vás! Dneska se s vámi podělím o jeden z nejstarších "pokladů", který jsme objevila při stěhování. Jedná se o mou v podstatě první fanfiction . Bylo mi 10 let, začátek 5. třídy, v té době jsme netušila, co to fanfiction je a nepsala nic jiného než slohovky do školy. Milovala jsem Foglara a už rok a půl jsem hltala všechny jeho knížky, ke kterým jsme se mohla dostat. Má první "fanfikce" tedy byla na jednu z jeho knih - Tajemnou Řásnovku . Jsem zvědavá, co na to řeknete. :D Mějte se krásně! vaše Illienel P. S. Byla jsem si skoro jistá, že už jsem tady tuhle povídku zveřejňovala, ale nikde v celém archovu ani v žádné rubrice jsme ji nenašla, takže asi mámení smyslů... :D Standa s Lojzkem se brzo dozvěděli, že si každá družina píše svou vlastní kroniku. Jindra, který měl kroniku doma, jim slíbil, že ji přinese příští sobotu. Kluci se už nemohli dočkat. Příští sobotu byli v klubovně mezi prvními. Jindra přišel až těsně před začátkem schůzky. Kroniku však neměl.
Další informace

Sluneční paprsek

Obrázek
Moji milí, straří známí i vy, kteří jste tu poprvé, Sluneční paprek posílám vám všem :-) Nechť prozáří vaše dny, rozzáří vaše oči, vykouzlí úsměv na vaší tváři a zahřeje vaše srdce :-) Já vím...jsou to jen slova. Ale kdyby to bylo možné, už by k vám letěl. K vám všem. Kéž bych to tak dokázala. Mám vás všechny moc ráda. Je to zvláštní, jak lidé, které jste nikdy neviděli, zasáhnou do vašeho života. Potkáte je ve virtuálním světě, zasáhnou vaše imaginární srdce a ovlivní váš reálný život. A my už pak nikdy nebudeme stejní :-) Ano, mnozí z vás až nečekaně rychle vstoupili do mého srdce a zabrali si tam místečko, které jim už nikdo nevezme. Lidská mysl je pomíjivá, ale srdce nezapomíná! A já taky ne. Žijte blaze a snažte se zachytit alespoň trošku světla do svých myslí a duší :-) Optimismus je někdy opravdu krásná věc... (fotka pochází z dnes již zrušené stránky 3.bp.blogspot.com - autor neuveden) Pokud máte chvilku, přečtěte si náledující mini příběhy. Je to takové zamyšlení a paprsek svě
Další informace