Miniatura lásky

Krásný den všem! :-)

Po dlouhé době přináším nějakou malou formu. Nejedná se o haiku, ale stále zůstávám v mezích miniatury. A jak už to tak u mě bývá, když se pokusím psát "stručně", je zde vícero interpretací. Budu proto velmi ráda, když s epodělíte o to, jak tuto miniaturku vnímáte, co si představíte apod. :-)

Přeji vám krásné svátky!
vaše Illienel


"Jak smutné je srdce,
jež miluje hvězdy,
ta světla příliš vzdálená,
a snaží se pohledět do tváře tmy."

Věnováno všem srdcím, hledajícím ve vesmíru hvězd tu svou.

Komentáře

  1. Katerííína14. prosince 2014 v 3:56

    to je nádherné! O:) jsem moc ráda, že jsem na tenhle blog zavítala, moc se mi tu líbí! ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Frána21. prosince 2014 v 12:39

    Co si pod touto miniaturou představím? Trochu váhám, vysvětlení je mnoho.Že už od věků vzhlížíme ke hvězdám, snaží se jim porozumět, dosáhnout těch vzdálených světýlek a neuvědomujeme si drtivou přítomnost tmy.Že abychom dosáhli toho, po čem toužíme, jsme ochotni podívat se do tváře tmy/nebezpečí.Že se, přestože to, po čem toužíme, je v nedohlednu, nevzdáváme a nepolevujeme ve svém hledání.

    OdpovědětVymazat
  3. Surynka1. ledna 2015 v 10:19

    Opět platí, že podobná dílka zvládám číst jen u tebe Co si pod tím představím?Tak například:
    Nešťastnou lásku. Zamilovaný člověk má tu svou "lásku" dennodenně na očích, ale nemá sílu (nebo prostě nemůže) jí vyjevit své city. A to poslední ("snaží se pohledět do tváře tmy"): Ten zamilovaný ví, že je jeho situace bezvýchodná a snaží se na lásku zapomenout, když nemá žádnou naději. Ale je to těžké.Takhle to vnímám já. Doufám, že tu platí, že žádná interpretace není špatná

    OdpovědětVymazat
  4. Irith1. května 2015 v 4:40

    Tak vidíš že umíš psát krátce. Já bych haiku zvládla jen s Polly za zády.
    Co mě napadlo před přečtením dovětku bylo, jak bych si hrozně ráda někdy lehla s Polly na trávu a dívala se na hvězdy. No a pak tak nějak, jaké mám vlastně hrozné štěstí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace