Blízkost
Zdravím vás! :-)
V poslední době se příliš neozvývám, protože jsem velmi unavená a zbývá mi málo sil na mnoho práce a činností. Ne všechny jsou nezbytné, ale některé jsou pro mě důležitjěší než blog a proto jim věnuji zbývající čas a síly. Přesto nechci, aby tu bylo přes Vánoce prázdno. :-) Opět se ukázalo, že prostě psaní potřebuji k životu. Ne dlouhé, ne časté, ale...někdy prostě musím popadnout deník a tušku, třeba i o půlnoci, a zaznamenat, co s emi honí hlavou. Někdy tyto "texty noci" dojdou svého dokončení, mnohdy projdou jistým vývojem a úpravou a někdy zůstanou ve své původní podobě, tak, jak byly v noci napsány (to je např. případ Miniatury lásky). Dnes se tedy s vámi podělím o text, který vznikl jedné noci a pokračoval i po rozednění. Omluvte prosím jeho literárání nekvalitu a nevyváženost, šlo o vyjádření srdce a to se neptá na pravidla. Snad se bude líbit. :-) Za každý komentář a zpětnou vazbu budu vděčná!
Přeji vám vše krásné prožití Vánoc! :-)
vaše Illienel
Věnováno lidem, kteří se nezdráhají sevřít druhého v medvědím objetí a zahnat tak strachy a úzkosti.
Doteky lidské...jak mocné jsou!
Roztřást nás zimou - to dovede mráz.
Však nejednou zmrzlá srdce zjihnou,
kde vlídným slovem, úsměvem, zahřejí nás.
Když o sluch náš zavadí jímavá melodie
pak tony, ty duši pohladí a náhle lehko mi je.
A nesčetné krásy přírody, naplní-li náš zrak,
my v úžasu bez dechu zůstanem stát.
Co teprve s námi uděláblízkost člověčí?
Na tu žádné divy přírody ani umění nestačí.
Vřelostí a citem kdo nešetří,
toho objetí nás utěší a dlaně bolest zaženou,
ta zcela rozplyne se, když dva spolu jdou,
ruku v ruce úzkou pěšinou.
Zkrátka ty nejkrásnější divy dějí se od věků,
vždy, když má blízko člověk k člověku.
To je moc krásná báseň, jak provedením, tak myšlenkou. Nemůžu než souhlasit, člověk nepotřebuje víc, než duhého člověka, aby nebyl sám. Potom jde každá nesnáz překonat.
OdpovědětVymazatNádherné! A musím říct, že je to jedna z nejhezčích básní, které jsem od tebe četla. Nemohla jsem se při čtení skoro ani nadechnout. Fakt! Prostě mě to lapilo a neodtrhla jsem se od toho, dokud jsem to nedočetla. Skvělé!
OdpovědětVymazatPoslední dobou mám fakt problém usínat, aniž se něčeho držím. A to prosím od té doby, co jsem usnula, zatímco jsem objímala Polly. Sice jsme se vždycky ráno probudily tak nejdál od sebe jak to jen šlo, ale to usínání je dokonalé.
OdpovědětVymazatA taky s tím držením za ruku jsou fakt problémy. Když Polly chytnu za ruku před lidma, tak na nás divně civí. A když se chytneme za ruku na nějakém liduprázdném místě, tak se tam do půl minuty někdo objeví (spolehlivě vyzkoušeno).
A co teprve blízkost hobití, ta je ještě lepší
OdpovědětVymazat