Zjevení Janovo 3:20 "Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou." Kde jsi? když se probouzím do dalšího rána, zcela sama... Kde jsi? Když zase čelím problémům, těžkostem, bez pomoci... Kde jsi? Když s hlavou těžkou, zas a zas přečkávám noc bezesnou... Kde jsi? Úzkost mě svírá. Proč jsi tam a ne zde, příteli můj? Kde jsi? Je mi tak smutno. Kam ses mi jen ztratil, kamaráde? Kde jsi? Jsem tady sama, ztracená ovečka, bez pastýře. Kde jsi? Otce postrádám, už nevím kudy dál, víru ztrácím. Kde jsi? Proč jsi nepřišel, nepomohl v nouzi, neutěšil? Kde jsi? Snad jsi zapomněl, nechal mě bojovat samotnou s tmou. Kde jsi? Neobejmeš mě? Nevezmeš za ruku? Nemáš mě rád? Jsi se mnou, když ráno vvstávám. Jsi se mnou, ve svátek i všední den. Jsi se mnou, zlé sny zaháníš. Jsi se mnou, pokoj přinášíš, za ruku držíš mě, v nouzi přicházíš. Jsi se mnou, dáváš mi radost, držíš mě v objetí, jsi světlem v tmách. Jsi se mnou, do...
Tak nádherné, že to snad nejlépe vyjádří jen toto: ♥♥♥ !!! Vyjádřila jsi tím úplně přesně to, proč je Malý princ moje nejoblíbenější knížka. :)
OdpovědětVymazatJe to opravdu hluboká provozka. A ten řetězec, který vznikne, když posvítíš jedné malé dušičce, je neuvěřitelný. Ano, nejde svítit pořád, ale i malé záblesky občas postačí
OdpovědětVymazat[2]: Jo, máš pravdu. Proto také vždycky tak jásám z Pomněnčiných reakcí na naše komentáře Ten první obrázek je kouzelný
OdpovědětVymazat