Jaro přichází

Zdravím vás! :-)
dnes jen velmi krátce, poněvadž extrémně nestíhám a navíc mi není nejlíp (hodilo by se pár dnů nerušeného spánku, zázvorový čaj s medem a tři peřiny). Možná se z velmi vlažné aktivity zdá, že jsem na blog zapomněla. Což není pravda. Jen opět přišlo jendo z těch horších a velmi náročných období. A také se snažím být pro změnu aktivní na jiných blozích - čtením člnků a psaním komentářů. Nápady na psaní mám, bohužel psaní mi komplikuje můj "únavový syndrom", problém se zrakem z posledních týdnů (který brýle nevyřeší) a příliš mnoho aktivit, což je můj věčný rpoblém. :-) Ve škole navíc začnou praxe, takže bud mít ještě méně času než málo. Přesto velmi doufám, že se mi povede co nejdříve dopsat další část Neviditelných, podělit se s vámi o další fotky (těch mám v zásobě pořád dost, protože fotím, kdykoliv k tomu mám příležitost) a třeba i přidat nějaké to překvapení. :-) Na básničky to v poslední době mco nevypadá, ale ráda byhc zase napsala nějaké to drabble či kratší jednorázovku. Doufám, že nezůstane jen u mého přání. :D
Dnes vám tedy přináším pár fotek prvních jarních barviček z květinových zahrádek. :-)

Mějte se krásně
vaše Illienel

Kdybych se tu do té doby už neukázala, tak vám všem přeji krásné a požehnané Velikonoce! :-)

P.S. Fotografie jsou asi 3 - 4 týdny staré...


1. Sestry slunce


2. Poklady jarní zahrádky


3. Tanec na hlínové louce


4. Vílí sukýnky

Komentáře

  1. Elis12. dubna 2015 v 4:08

    Krásné fotky křehkých květinek, jinak s časem jsem na tom podobně a lepší to asi nebude...

    OdpovědětVymazat
  2. Irith17. dubna 2015 v 9:27

    Mimochodem, ta poslední je fakt skvělá
    Ale teď k Tvému komentáři.
    Tu hobití noru známe, ale viděla jsem jen asi tři obrázky, díky moc za odkaz!"Hobití tábor" je rozhodně skvělý nápad! My bychom do toho šly určitě. A klidně bychom i přijely k tobě (aby ses ale potom nedivila, kolik toho takový hobit sní). Problém je s rodiči. Pochybuji, že by nás pustili za úplně cizím člověkem (hobitem). Takže navrhuji tohle. Napiš mi na meil sciurust@seznam.cz , abychom se mohly lépe domluvit.
    Jinak, Vienda Liessui pořádá 15.7 sraz Tolkienovských blogerů v Praze. My tam asi budeme a mohla bys přijít také. Tak bychom se uviděly naživo a lépe by se nám přesvědčovali naši příbuzní.
    Co se ostatního hobitstva týče, záleží na tom, koho chceš. Ortodoxních půlčíků (jako my) bude fakt málo. Ale je spoustu těch, kdo hobity mají rádi, i by do toho šli, ale hobiti nejsou jejich závislost a zajímají se i o jiné rasy. To je např. Gilly nebo Třezalka.
    V obou případech bych ale navrhovala založit něco na facebooku (nevím přesný název, neb nemám facebook). Něco, kde by se ti hobiti mohli přihlásit. Můžeme nad tím vzít patronaci a zkusit to zařídit (Polly i Delfi facebook mají a Delfi s tím dokonce umí zacházet). Pak bychom samozřejmě daly vědět na mittalmaru a asi by to chtělo i reklamu na SPPDJRRT(píše se to tak?). Nic víc už mě nenapadá.
    Rozhodně napiš na meil, ať se domluvíme.Mimochodem, díky moc za komentáře, vždycky nás hrozně potěší.

    OdpovědětVymazat
  3. Jehane17. dubna 2015 v 15:19

    Už jsem u Tebe dlouho nebyla, tak jsem se aspoň potěšila pohledem na krásné jarní fotky. Vážně se povedly. Zvlášť ty krokusy jsou nádherné :) Doufám, že brzo budu mít víc času, abych se mohla řádně pobrouzdat ve zdejších vodách!

    OdpovědětVymazat
  4. Irith19. dubna 2015 v 13:02

    A ještě k těm povídkám na přání.
    Jasně že takovouhle význu nemůžueme nechat ležet
    O dětsví Smíška a Pipa už vznikla povídka Nildanya http://mittalmar.blog.cz/rubrika/nildanya a pak pár jedonrázovek a drabblat. A o Frodově dětství psala Delfi ve své vánoční povídce http://mittalmar.blog.cz/1412/frodo

    OdpovědětVymazat
  5. Vendëa Lissësúl7. května 2015 v 7:28

    Krásné fotečky! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Juliet Rocks7. května 2015 v 11:30

    Panebože, ty fotografie jsou nádherné! Hlavně ta poslední!!! ♥ :) Jinak klasika, ale zároveň - nestíhací období je to nejlepší. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Clarissa8. května 2015 v 15:29

    Velmi povedené.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace