Poslední kapka

Aiya! :-)

Po dlouhé době se ozývám, pro tentokrát s quenjiským pozdravem, neb ve znamení Tolkiena trávím letošní prázdniny. Mám se dobře, střídavě mračna a bouřky, ale přesto zůstává život krásný a krásnější. :-) Jen se potýkám s časem a obdobím zhoršené chronické únavy, takže se psaním to nevypadá nejlíp. Naštěstí jsem ale při úklidu krámů v pokoji objevila jeden starý minipříběh, takže se s vámi můžu alespoň o něco maličkého podělit. Je to spíš miniatura. Zadání totiž znělo: Příběh na 50 slov. Takže takové půldrabbla. :D Sice se to může zdát jako nic, jen takový štěk, ale věřte, že pro mě to bylo těžší než napsat 20 stránkovou povídku. Taková má ososbní výzva. Málem jsem u toho vypustila duši. :D Každopádně doufám, že jakmile mi to čas a síly dovolí, podělím se s vámi o něco pořádného. :-)

Namárie!
Illienel


Poslední kapka naplnila pohár. Otočila se a podala nápoj muži v brnění. Ten si ho nedůvěřivě prohlížel.
"Chceš mě otrávit? Jenom já ti můžu vrátit svobodu!"
Sledoval ji. Ani nemrkla. Vyprázdnil polovinu poháru. A skácel se k zemi.
"Můžeš mě propustit, ale mou duši osvobodí jen pomsta a smrt."
Dopila...

Autor obrázku: Anthony Frederick Sandys

Komentáře

  1. Irith23. srpna 2015 v 1:55

    Hůůů! Je to dokonalý! Ta poslední věta... juíííí! Úžasný!

    OdpovědětVymazat
  2. Aredhel23. srpna 2015 v 17:39

    Dobré. Vlastně MOC dobré. (To se pozná podle toho, že mě hned začíná zajímat ten "větší" příběh za tímhle "malým" ) Mně se cokoliv na počet slov asi nepodařilo napsat nikdy, natož aby to mělo i myšlenku a pointu... takže věz, že tě obdivuju.

    OdpovědětVymazat
  3. Clarissa24. srpna 2015 v 8:25

    Velmi působivé.

    OdpovědětVymazat
  4. outy-jehane27. srpna 2015 v 9:34

    Pěkné, dramatické! Sice je příběh kratičký, ale je v něm cítit napětí. Rozhodně věřím, že ti to muselo dát dost práce. Přijde mi, že kratší dílka jsou mnohem náročnější než ta dlouhá. A ten obrázek k tomu výborně pasuje :)

    OdpovědětVymazat
  5. Vendëa Lissësúl27. srpna 2015 v 14:41

    To je obdivuhodné takhle krásně napsanou kratičkou povídku napsat. Opravdu nádhera!  😏

    OdpovědětVymazat
  6. Šárka30. srpna 2015 v 1:50

    No tedy! Vejít se do 50 slov, to je takřka nemožné, ale Ty jsi to zdolal! :) Gratuluji! :)
    Užij si posledních pár chvil prázdnin! Velmi závidím (ale vůbec ne ve zlém), že byly ve znamení Tolkiena!Božínku, ten obraz je krásný :)

    OdpovědětVymazat
  7. Polly19. září 2015 v 14:05

    Páni, to je dost dobré. Ani nevadí, že je to tak kratičké

    OdpovědětVymazat
  8. Juliet Rocks20. září 2015 v 11:36

    No ty kráso!!! Tak tohle bych do tebe neřekla Aní! Ale jakože hodně dobrý a kvalitní, fakt respekt!!! :))) Akorát takové dost deprimující a děsivé a brr! Ty asociace k tomu!!!

    OdpovědětVymazat
  9. Melodical Lalaith13. října 2015 v 10:49

    Jen mistr spisovatel tohle dokáže. Výborné!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace