"After all this time?"
Moji milí čtenáři a kamarádi!
Článkem o rozsahu sotva drabblate na Téma týdne to přesně před 4 lety všechno začalo...
Článkem o přesně 100 slovech na téma čajožroutové výzvy Klubu snílků to přesně po 4 letech...
NEKONČÍ! Ale šťastně pokračuje! :-) I po takové době...s tématem Severus Snape. :-)
Ano, dnes je pro mně i pro tento blog významný den. Výročí 4 let od založení tohoto blogu a prvního článku si žádá aktivitu. Žádá si další články. Dokončení věcí rozpracovaných, představení věcí nových. Bohužel, opět zápasím s nemocí (už asi 2 měsíce), únavou a nestíháním. Jak se již pro mne a tento blog stalo typickým. Ale nebojte, články přesto budou. :-) Ve chvíli, kdy jsem viděla, že rozepsaných článků mám víc než vydaných za poslední 2 roky, řekla jsem si, že s tím musím něco udělat. A hlavně - inspirace nechybí. Nápadů a materiálů na články mám spoustu. Jen urvat ten čas a energii, sednout si k počítači a sepsat to. Ale protože se během necelých 30 dnů staly dvě události, které mě velmi nakoply, a to smrt Alana Rickmana a zjištění, že už v těchto přátelských blogových vodách pluji celé 4 roky, můžete si být jisti, že dnešní památeční drabble je jen začátek. :-) A jakmile si urvu dost času i sil, budete se mít na co těšit. :-)
Do té doby vám přeji slunce nad hlavou a vítr v plachtách! At vaše lod drží správný směr a na palubě je veselo. :-)
Mám vás ráda a tento modrý záliv s majákem pro mě moc znamená, se všemi, kdo do něj občas vplují.
vaše Illienel
Zelený paprsek zasáhl rusovlasou ženu před sebou. Zelená v jejích očích bývala barvou života. Zelený odstín kouzla byl odstínem smrti. Oči Lily Evansové navždy pohasly. Jejich jiskra však zůstala v pohledu malého chlapce. Chlapce, pro kterého se obětovala. Chlapce, který přežil.
Manželé Potterovi byli mrtví. Lord Voldemort poražen. Jejich syn Harry oslavován jako hrdina. Sirotek, jehož útočištěm se stal dům nepřátelských mudlů. Život šel dál. Ne však pro Severuse. Nikdy nezapomněl na chvíli, kdy se dozvěděl krutou pravdu o smrti své milované. Jeho srdce zemřelo s ní. Do konce svých dnů žil jen pro jedny zelené oči a bílou laň.
To máš blog takhle dlouho? Hezké!
OdpovědětVymazatA musím říct, že vůbec nechápu, jak můžeš zvládat dva blogy najednou, ale rozhodně ti s tímhle držím palce
Gratuluji!
OdpovědětVymazatČtyři roky-to je opravdu dlouhá doba. Vůbec si nedokážu představit, že by se můj blog dožil podobného čísla
No, nezbývá mi, než Ti popřát spoustu nápadů ale hlavně volného času na tvoření a vydávání.
Moc gratuluji ke krásnému výročí
OdpovědětVymazatDoufám, že ti to blogování ještě dlouho vydrží .
Drabble je skvělé
To by mě upřímně zajímalo, jak můžeš mít v rozepsaných víc článků, než jsi za poslední dobu vydala. Když to teď porovnám s rozepsanými články na mittalmaru
OdpovědětVymazatA drabble je pěkné, nějak jsem od první chvíle tušila, o co v něm půjde, ale ani přesto mu to nesebralo na kráse
To je TAK neuvěřitelně smutné! :( Nenávidím a nevěřím tomu, že člověk za svůj život může milovat pouze jednou. Protože pokud ano... Bylo by snad lepší, kdyby nemiloval vůbec. ;)
OdpovědětVymazatAsi je docela pozdě gratulovat k výročí, co? No co, ale 4 roky... to je vážně skvělé! Víc rozepsaných článků než zveřejněných, to jako fakt?
OdpovědětVymazatDrabble je krásné (a smutné, samozřejmě), vážně se mi líbí ten motiv zeleného světla.