Peříčko

Milí čtenáři!

Přináším vám básničku, která je vlastně písničkou, ale prozatím tu bude jen v textové podobě. Ono totiž dostat se od melodie poletující uvnitř mysli k nahrávce písničky ze zpěvem a hudebním nástrojem (a nejlépe i notovým nebo akordovým zápisem) je cesta dlouhá a náročná. A já to nemohla vydržet a chtěla se s vámi, než tuto cestu ujdu, podělit alespoň o to, co stálo na jejím počátku.
Jde ovůbec první mou báseň, která byla od začátku psána s myšlenkou a cílem, udělat z ní písničku. Přesto doufám, že zde najde své místo i sama o sobě...než přijde čas. :-) Alespoň Vám to umožní zapojit fantazii a umělecký cit a zkusit najít vlastní melodii či nápěv. Snad mi odpustíte, že na tu mou, si budete muset ještě chvíli počkat. A ano, nejdříve bude nejspíš na řadě melodie a nahrávka k Letí, letí.

Mějte se krásně a žijte dny s písničkou! :-)
vaše Pomněnka Illienel

P. S. Pod perexem je věnování.

Obrázek je od Charlie



Pro Aredhel, protože to ona mi dala odvahu zase psát a věřit ve své básně. Protože si myslí, že jsem opravdu básnířka, a dovede to říci tak, že jí pomalu začínám věřit. Protože umí číst a vnímat poezii (a nejen ji) a to vše krásně sdílet v komentářích, které mi vždy téměř vhání slzy do očí. Protože Aredhel, moje nejmilovanější elfka, která mi moc chybí.

Pro Juliet, protože to s ní jsem začala psát tyto řádky. Ona byla ta Léčivá, která se na čas mihla u nás v Pelíšku a pomohla mi jít Múzám vstříc, s odvahou a radostí, i když zatím nejistými krůčky. Protože ona mi pomohla věřit, že můžeme z našich básní stvořit i písně. Protože ona tu se mnou pod Majákem od začátku vždy byla a je...a doufám, že ještě nějaký čas bude. A protože peříčko...





Natáhni ruku, otoč dlaň vzhůru
k modré klenbě nad hlavou.
Zachytni peříčko, co z nebe se snáší,
nehleď barvy, velikosti.
Nikdy nevíš, které pírko
letí právě k tobě.

Padá, snáší se a čeká,
zda ho někdo chytí.
Nese každému zdaleka,
poselství o žití.

Tajemnou zprávu, ukrytou v peří,
odhalí, kdo uvěří
v pravdu, dobro, lásku, v krásu prostých věcí.
Pohlédne na svět srdcem svým,
a v očích svých uschová si
to neviditelné.

Padá, snáší se a čeká,
kdo ho sevře v dlani.
Nese odvážným zdaleka,
ke štěstí pozvání.














Komentáře

  1. Je to naprosto nádherné!!! Děkuju, Pomněnko, děkuju moc a moc!!!
    Věř ve svoji poezii, stojí za to. A tohle, ačkoliv to bude píseň, má všechno, co potřebuje mít krásná, povznášející báseň. Po melancholii přichází naděje a světlo. To je silné téma. Tvoje básnické obrazy jsou jednoduché, ale o to výmluvnější, čisté, jako nezamlžené okno... nevím. Jak básník řekl - "krása prostých věcí". :)
    Jsem strašně zvědavá, jak to bude vypadat s melodií, jak jiné to bude a jak stejné...
    Krása, děkuju mockrát!

    OdpovědětVymazat
  2. Vždyť víš, že tohle je ♥ záležitost. Moc děkuji za věnování, zahřálo mě (u ♥). :) Je to krásné, chtěla bych mít tvou schopnost pro dokonalost, "dodělanost", hotovost a prostě celek, já mám miliony nápadů bez ladu a skladu, začátku a konce. To je na tvých básních super, ty to mají. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ten obrázek se krásně hodí
    Já poezii moc nerozumím, ale líbí se mi to. Je to takové pozitivní, vlastně drobné a obyčejné, ale to je na tom právě to fajn

    OdpovědětVymazat
  4. to je takové miloučké :) veselé a pozitivní :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vzkazovník

Ztracená kronika

Sluneční paprsek