Úzkost

Jedna noční...obsah v trochu jemnější verz odpovídá atmosféře obrázku a názvu "básně", proto čtení doporučuji jen těm, komu nevadí číst ode mě i zcela nepozitivní tvorbu. Jedná se o velmi osobní, terapeutickou poezii...

Autorka původního obrázku - Rivka Korf


Hodiny tikají do ticha večera,
blíží se půlnoc, čas stínů a můr.
Podivná úzkost náhle mě sevřela,
blíží se počátek bálu všech stvůr.

Ta úzkost, jež mě objímá,
mi není zcela neznámá.
Společnost mi dělává
už řadu dlouhých dní.

Téměř každý večer klepe na dveře,
sál v mém nitru se jí bez odporu otevře.
Zaplní ho strach, výčitky a temnota.
Úzkost se raduje, v depresi rozkvétá.



Autorka obrázku - Michelle114

Komentáře

  1. Juliet5. března 2018 v 7:09

    Wow. Je mi blbý to napsat, ale... Ono je to dokonalý! :O No jako vážně! Ta básnička je úplně boží!!! Jasně, téma je drsný a temný a tak... Ale.. Je to prostě pecka! Asi proto, že je ti tak známé a mě taky, dokážu se ztotožnit a to to dělá tak peckovní. Klobou dolů Pomněnko! Tohle mě dostalo do kolen. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Irith5. března 2018 v 14:25

    Ale no ták... je jaro. Ptáčci, čumáčci a kožíšci Bude zase fajn, elanor a nifredil rozkvete a zlo bude zničeno. Netruchli, když se snáší noc. Raduj se, že už brzy přijde jitro.

    OdpovědětVymazat
  3. Aredhel6. března 2018 v 15:55

    Tíží to... dost (a obrázky tomu jen napomáhají). Jako někoho, kdo zná dobře nespavost (i když naštěstí ne zkombinovanou s depresí), se mě to tak zvláštně dotýká. Jen je mi opravdu líto, že tyhle negativní pocity přicházejí zrovna v noci, protože noc je krásná, nejkouzelnější část dne, a lidi mají buď spát, nebo si užívat její krásu... tak prosím nebuď smutná, zažeň ty "můry a stíny" a všechno ošklivé.
    Jinak ale musím souhlasit s Juliet - je to silná báseň! Zvlášť ta druhá sloka, ta zamrazila... Celé to promlouvá něčím hrozně prostým, ale přitom strašlivě důležitým. Krásné. A strašlivé.

    OdpovědětVymazat
  4. E9. března 2018 v 2:08

    Tohle je snad první básnička od Tebe, která nemá ani náznak naděje.
    Pokud jde o literární stránku - je to úžasně povedené. Ale ten obsah mě trochu děsí.
    Pořád tu máš maják - světýlko v dáli - a jistě všechna navigační světla ještě neuhasla. (A i kdyby, jedno světlo nikdy nezmizí.) Aspoň někdy určitě vidět jsou... myslím na Tebe, drž se, Pomněnko.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční příběh

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé
Další informace

Malé velké ohlédnutí

Slunce do vašich dnů :-) Dnes to bude na dlouho...má někdo odvahu číst? Pokud ani, pohodlně se usaďte a vydejte se se mnou na dlouhou vzpomínací jízdu aneb výročí je tu! Je tomu přesně rok. 10. února 2012 jsem se z pro mě dodnes naprosto nepochopitelného důvodu rozhodla založit si blog. Nepřemýšlela jsem. V těch dnech byl pohřeb našeho skautského kamaráda, který si v mladém věku vzal život. A já se rozhodla, že prostě musím něco udělat. Potřebovala jsem nějakou činnost. Jakýkoliv krok vpřed. Změnu. abych mohla bojovat se smutkem. V té době mě začínala má kamarádka Lyra inspirovat k přemýšlení o založení vlastního blogu. Na tom svém zveřejňovala své povídky a mě se tento nápad líbil. Sedla jsem tedy k počítači, napsala první věc, která mě napadla a za necelou půlhodinu jsem měla založený svůj první blog. Smutný příběh? Možná...ale bez něj by nemohla přijít ta spousta dobrých věcí, která mě poté potkala :-) Vymyslet blogovou přezdívku? Zvítězila příjemná a dosud zcela živá vzpomínka.
Další informace

"Tak piš nesmysly."

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok
Další informace