Illienel

Zdravím! :-) Je před maturitou a proto samozřejmě se ohlašují všechny nemoci a problémy, které se nám maturantům zatím vyhýbaly a prokrastinace má hody. A co je lepší odpočinek od biflování než procházka kvetoucí krajinou s aparátem v ruce? :-) Dnes tedy výsledek jedné z nich... Mějte se krásně a maturanti, neztrácejte hlavu! :-) Maximální dávku optimismu vám přeje vaše Illienel :-) 1. Tanečnice v žlutém šatě 2. Sluníčko 3. Stříbrné hedvábí 4. Kdopak tu ležel? 5. Zasněná 6. Srdcová bílá dáma

Zdravím vás! :-) Nevím, jestli je to blížící se maturitou, ale má únava a neschopnost cokoliv dělat a na něco se soustředit stoupají, nedokončené úkoly se hromadí a než jsem si stačila uvědomit, že jsou Velikonoce, už budou pomalu za námi. Mrzí mě, že je letos moc neprožívám, ale nějak mi to prostě nejde. Navíc mám rozbitý počítač, takže nemůžu na skype. Tím pádem mi chybí kontakt s kamarády. A celkově už toho na mě začíná být moc. ale jsme štastná. Konečně, po dlouhé době. A může za to jeden skvělý člověk. Dnešní text tedy po dlouhé době nebude subjektivní. Byl vytvořen na slova z projektu 55 básní. Snažila jsem se jich použít co nejvíce a vytvořti něoc jako příběh. Vyjádřit něco, co bych mohla sama rprožít, kdybyhc se dostala do podobné situace. Pocity, kteér někdy potkají spoustu z nás...ale doufám, že u nikoho nebudou končit tak, jako v této "básni". Protože každé zlomené srdce může znovu najít lásku a existuje někdo, kdo dokáže uzdravit každé zranění...Nevzdávejme to! Ni...

Zdravím! :-) Nebudu se omlouvat, nebudu vyvětlovat, proč tu ted bývám tak málo a články nepřibývají. Pro ty, kdo neví, tak mě za měsíc čeká maturita a přijímačky na vysokou školu. Víc snad není potřeba vysvětlovat. Přesto na vás i blog myslím a když to jde, snažím se něco napsat nebo zveřejnit. Dnes se s vámi podělím o úvahu, která vznikla tak trochu jako cvičná maturitní slohová práce. Ve skutečnosti je to však jen moje úvaha, za kterou jsem si nechala dát známku. :D Budu ráda, když se k úvaze vyjádříte a podělíte se se mnou o vaše názory. :-) Přeji pěkné slunečné dny vaše Illienel Dnešní moderní velká i menší města mají mnoho společného. Jsou hlučná, plná aut a davů lidí, na každém rohu je nějaký obchod nebo obrovský billboard. A na téměř každé větší ploše zdiva či čehokoliv rovného, můžeme vidět graffiti. Důkaz toho, že vandalové se najdou opravdu všude a neváhají ničit vše, k čemu se dostanou? Snaha mladých výrostků poškozovat cizí majetek? Touha vytáhnout se před kamarády a upozor...

Zdravím! Jeden moudrý člověk pravil, že když mám obrovskou potřebu psát, ale nedokážu koncentrovat myšlenky nebo nevím o čem, mám psát nesmysly. Že by mi to mohlo pomoct. A protože já opravdu ptořebuji psát, cokoliv, poněvadž se z psaní asi stává má terapeutická závislost, a protože se momentálně naprosto nedokážu soustředit, budu psát nesmysly. Omluvte mě prosím... Mějte se hezky Vaše Illienel zmatená bolavé srdce nepoznaná láska nechtěné poznání iluze zbořeny minulost mění barvu z budoucnosti strach mám nevím, co bude zítra oči mám příliš unavené na slzy v duši však pláču předávkovaná lentilkama poslouchám hip-hop a rapuju písně o životě jaký není protože oči jsou jako zrcadla na Petříně ukáží vám jiný svět vše se zdá jasné a přitom žijeme v mlze ztracená zmatená nejistá sama sebou na tenkém ledě na visuté hrazdě na můstku přes propast visím na tenkém laně které nikdo nejistí spadnout? máme křídla? můžeme se pustit dolů? nahoru to nejde tak kam jinam? na světě nikdy není dostatek čok...

"Nejdokonalejší věcí na lásce je její nedokonalost." (Illienel) Nedokonalí jsou lidé a milovat dokonalého člověka znamená milovat někoho, kdo neexistuje. Láska je úžasná právě v tom, že nás někdo miluje takové, jací jsme. S našimi chybami a nedokonalostí. To je na lásce dokonalé. A protože láska si nevybírá, kdy a ke komu přijde, prostě se zjeví, nečekaně, odnikud, a když nestojíme pevně nohama na zemi, polapí nás do svých sítí, protože láska je nedokonalá, my jsme nedokonalí, proto budou naprosto nedokonalé a nekvalitní i mé následující řádky. Ale právě pro krásu a úžasnost lásky mi to tentokrát nebude vadit. Komu ano, číst nemusí... :-) Přeji vám krásný den Vaše Ilienel Vím, že máš spoustu chyb ani já nejsem dokonalá ale o tom přece láska je mít rád i s chybama a já tě ráda mám! Někdo je bohatý, někdo má sexy postavu, někdo je drsný a někdo je prostě milý. O tom to právě je, vědět, co hledáme. A já už dneska vím, že hledám tebe. Chci fakt hodného kluka, může mít tisíc chyb,...

Zdravíčko! :-) Dneska jen krátce - mám studijní prázdniny, ale z počasí, které je za okny, se mi chce pořád spát. A ve snaze nedělat ani jedno trávím volné chvíle na blogu. Nedělám zatím nic moc viditelného, spíš se hrabu v archivu, upravuju, doplňuju apod., ale snažím se i psát. A nevím co mě to popadlo, ale zatoužila jsme po čtenářích a komentářích, a protože sem na blog zavítá málo lidí, ale na facebook skoro všichni, tak jsem tam založila stránku Illienel, kde budou informace a novinky z blogu, nějaká tvorba (na ukázku) apod. Nevím, jestli to bude k něčemu odbré, ale to ukáže čas. Alespoň jsme to zkusila. A co mám pro vás tentokrát? Opět něco z přírody tohoto podivného "nezimního" období... Mějte se krásně Vaše Illienel 1. Na co se dívá slunce - podzim, zimu nebo jaro? 2. Polní strážce 3. I stromy mohou být zraněné 4. Nemoc starého stromu 5. Stromové puzzle 6. Chmýří skryté v kůře stromové

Zase jeden článek bez úvodu... Je tam někdo? Posílám svá slova východnímu větru, posílám svá slova slunci sklánějícímu se k západu, posílám svá slova severnímu moři, posílám svá slova pralesům daleko na jihu. Slyší mě někdo? Posílám svá slova do nitra země, posílám svá slova do vln oceánu, posílám svá slova do plamenů ohně, posílám svá slova do mraků... Dopadnete? Shoříte? Utopíte se? Doletíte až do nebe? Chci křičet, ale ztratila jsem hlas. Chci utíkat, ale nestačí mi dech. Chci vidět naději, ale oči jsou příliš unavené. Chci uletět, ale mám zlomená křídla. Slyšíš mě? Já za Tebou nemůžu. Nestačím Tobě ani sobě. A nestačím na to, co je přede mnou. Příliš velký kopec na mé malé síly. Mnoho problémů, žádná řešení. Tornáda myšlenek, hurikány emocí. Největší námořní bouře, jaká kdy přišla. Do mého života, za temné noci, dřív než stihlo vyjít slunce. Najela jsem na útes, v podpalubí je díra. Plachty jsou na cáry. Bezmocné. Jejich osud má v rukou šílený vítr. Kéž by do stěžně uhodil blesk! S...