Illienel

Ahojda :-) Dnes jsem snědla poslední hrstičku čerstvých malin z naší zahrádky. A pokud by se někdo ptal, ano, žiju v ČR :D Dnes vám ve volné chvilce přináším několik opravdu starých obrázků, které vznikly asi před 4 nebo 5 lety o letních prázdninách. Byla jsem tehdy u babičky, která bydlí v paneláku a z ničeho nic jsem měla strašnou touhu kreslit. Babička však měla jen papíry tohoto zvláštního formátu, a tak vznikl nápad. Kreslila jsem malé abstrakce s příběhem . Až na vyjímky vznikaly tak, že jsem něco namalovala a poté přesně vymyslela, co to vlastně znamená . Tyto "výklady" či "příběhy" jsem zapisovala tužkou na druhou stranu obrázků. A tak můžu dnes, po tolika letech, doslovně zaznamenat, co mi tehdy u těchto malůvek běželo hlavou a co jsem jako 13letá holka zapsala . Někdy jsem byla sama překvapená... Mějte se krásně Vaše Illienel P.S. Omlouvám se za nekvalitu fotek :-( 1. Lesní chvalozpěv Chválu vzdejme přírodě, chvalme stromy, chvalme ptactvo, chvalme vše

Zdravím :-) Tento příběh byl původně napsán jako školní slohová práce na téma Vánoční příběh. Pak se to ale zvrtlo a vzniklo z toho, jak už se mi tak stává, něco mnohem osobnější. Možná to bylo vinou příliš silné asociace, kdo ví... Dnes tedy snad první otevřený příběh z mé Pandořiny skříňky, z mého života. Děj se odehrál v roce 2010 :-) Říkala jsem si, že by nemuselo být špatné, připomenout vlastním příběhem, o čem mají být přicházející Vánoce. O čem doopravdy jsou a o čem ne...My lidé máme sklon na to každý rok zapomínat. A proto...proto je tu dnes tento příběh. Mám vás opravdu moc ráda Vaše Illienel Vánoční příběh Zase jsou tu Vánoce! Ty údajné svátky klidu a míru... Taky jsem je tak dřív vnímala, ale to jsem byla ještě malá. Dnes je to bohužel jiné... Je začátek prosince a někteří z nás už si velmi přejí, aby byl konec. Konec toho neuvěřitelného stresu a shonu. Ve škole jsem víc jak dva týdny chyběla a tak teď píšu jednu písemku za druhou. Do toho shánět dárky, uklízet celý dům, pé

Zdravíčko :-) Tak dneska jsem byla u doktora ten mi nařídil vyležet se alespon týden v posteli. Tak ležíma nezahálím :D Dokončila jsem rekonstrukci blogu - zatím jen základ, tzn. aby to fungovalo (odkazy, rubriky...) a pustila se do přípravy dalších článků. Taky úspěšně pokračuji v mé nové závislosti a sice čtení a sledování Hunger Games. No a protože jakožto marod mám internet povolený jen v omezené míře, nebudu se tu déle vykecávat a prozradím vám, co tu pro vás mám tentokrát :-) Tři obrazy - abstrakce, které jsem malovala akrylovýma barvama na plátno, jak dárky pro mé blízké. Tedy...dárky byly ty dva větší obrazy a oba vznikly na základě předlohy, kterou jsem se nechala inspirovat. Ten malý byl namalován z hlavy na náhlý popud prostě proto, že mi zbyly barvy :D Za vaše komentáře budu moc ráda (ostatně jako vždy)... Mějte se rádi :-) Vaše Illienel 1. Pro Lyru k 18. narozeninám 2. Pro mámu k Vánocům 3. Pro rodiče ze zbylých barev :D

Nazdárek :-) Tentokrát vám přináším něco, co tu ještě nebylo! :D Aneb jak jsem slíbila, tak činím. Zveřejňuji něco ze svých výtvarných pokusů. Nejdřív bych cám ale měla něco říct - vážně neumím kreslit. Mám ale ráda barvičky a čmáráním po papíře či plátně vyjadřuji své myšlenky,pocity a uvolňuji emoce. Nejčastěji maluju barvama (temperky, akrylové) nebo suchými pastely. Někdy také voskovkama či pastelkama. A ve škole nejčastěji sáhnu po fixách. Inu, mám ráda barvičky. Neumím malovat černobílé ani reálně. Mým výtvarným vesmírem jsou vody fantazie a emocí. A někdy jen tvarů a barev. Mnohdy se stane, že maluju a maluju, až počmárám celý papír, a teprve potom přemýšlím, co jsem to vlastně namalovala :D No, toho vykecávání by už asi stačilo. Dnešní obrázky jsou rok až dva staré abstrakta či poloabstrakce - vyhrabané ze dna šuplíku. Jsem zvědavá, co na ně řeknete :D A omlouvám se za kvalitu a formu zobrazení - scanner nemáme a nepovedlo se mi to vyfotit rovně a bez stínu... Dny plné radosti

Mír s vámi! Tak jsem konečně doma a najezená :D - od snídaně jsem nic nejdela, až ted. A porotže si pouštím úžasnou skladbu Hanse Zimmera, píšu si s Emmi a Fidell a je mi krásně, rozhodla jsem se zveřejnit nějaké fotografie, tentokrát pro změnu má vlastní tvorba. Foceno přibližně před měsícem na procházce se sourozenci. Šli jsme na naše oblíbené místo, kde je pěkná cesta, klid a žádná auta. A já se pokoušela dostat z našeho starého fotáčku nějaký pěkný obrázek. Ale zkušení ví, že fotky nedělá ani tak aparát, jako dobrý fotograf. Možná proto tyto fotky vypadají, jak vypadají :D Snažila jsem se...a poprvé zkusila něco jiného než automat :D - v rámci možností obyčejného digitálního fotoaparátu. Tak snad se vám budou fotky líbit. Troška pod zimu, než bude za okny bílo... Přeju vám pěkný den :-) Vaše Illienel

Zdravíčko :-) Trvalo to o týden déle, ale dočkali jste se. Takže pro ty zvás, kteří se o Neviditelné zajímají, tu mám zcela kratičký prolog. Po něm bude následovat asi desetidenní (podle komentářů a času) čekání a objeví se tu první kapitola. Předně bych chtěla říct, že mám v tuto chvíli tolik inspirace pro psaní všeho možného až nestíhám skoro nic. Znáte to? Zkrátka nevím, co dřív napsat a zveřejnit. Takže mějte prosím strpení, když mi to někdy déle trvá. Mohu vás ujistit, že v následujících min. 2 měsících se nemusíte bát, že bych neměla co psát. Jesli to budete číst, záleží už jen čistě na vás. Pro ty, které by to zajímalo...mám se skvěle a užívám si etapovou oslavu plnoletosti :-) Ve škole sice nezářím, ale mohlo by to být i horší. A protože jste mě v minulých dnech potěšili svými komentáři (i když návštěvnost byla kriticky nízká), mám chut se ted chvíli věnovat blogu více než v uplynulých týdnech. Z toho plyne, že čím více komentářů od vás budu moci číst, tím více toho u mě na blo

Nazdárek :-) Máte někdy takový pocit, že musíte udělat nějakou blbost, něco cvoklého, nerozumného, střeleného, dětského...? Já ano a zrovna dneska mě ten pocit opět přepadl. A protože jsem zároveň měla chuť rozšířit svůj blog o další příspěvek, rozhodla jsem se spojit obojí. Takže...zveřejňuji několik fotek, které jsem nefotila, ale na kterých jsem byla vyfocena svou kamarádkou :-) Fotky jsou z projektu Poslední croissant, což byl náš osobitý dobovolný fotografický projekt na ukončení studia výtvarné výchovy. Fotili jsme ve čtyřech lidech fotku, na které mělo být 13 osob ;) Takže...spousta převleků a fotomontáží...A mezi tím jsme se pro zábavu v jednotlivých fázích nezbytných "proměn" fotili po jednom. Několik fotek z tohoto našeho řádění, upravených do konečné podoby Lyrou, máte teď možnost vidět. Aneb Illienel v roli Jidáše, cigánky a japonečky :D Mějte se famfárově! Vaše Illienel :-) Autorkou všech fotografií v tomto článku je Lyra , která souhlasila s jejich zveřejněním

Fujtajksl vespolek! :-) Taky máte tak rádi film At žijí duchové? A co jiné filmy a pohádky? Snad jen opravdu málokdo se někdy nepodívá rád na pěkný film. Tento pojem však pro každého znamená něco jiného. Někdo rád kriminálky, další drama, třetí fantasy... Já jsem se dnes rozhodla podělit se s vámi o seznam mých (v tuto chvíli) asi nejoblíbeněších filmů. Jsou to filmy, které mě něčím zaujaly, ráda se k nim vracím a především, mají pro mě osobně nějaký hlubší význam. Můžete se nechat inspirovat a na některý z nich se podívat nebo se můžete podivovat mému filmovému vkusu :D A pokud budete chtít, ráda se dozvím, jaké jsou vaše oblíbené filmy :-) Takže...tady je má současná NEJ 10 :-) Mějte se famfárově! :D Vaše Illy P.S. Informace o filmech pochází ze stránky csfd.cz! 1. Jesus Christ Superstar Muzikál USA, 1973, 108 min Režie: Norman Jewison Hudba: Andrew Lloyd Webber Hrají: Ted Neeley, Carl Anderson, Yvonne Elliman, Josh Mostel, Paul Thomas (CSFD - 85%) Legendární filmové zpracování světo

Zdravím :-) Tak se vám komečně hlásím s novou povídkou. Jak už to tak bývá (u mě teda poprvé :D), začneme krátkým infem s anotací. Prolog bude zveřejněn podle času a komentářů, za týden nebo za 14 dnů (mějte pochopení - čtvrtletí!). To abyste se měli během písemkového období na co těšit (snad) :D A kdyby někoho zajímalo, jak se mi daří, vězte, že mě bacily konečně dostaly :D Naštěstí mě silný čaj s medem, citonem a zázvorem a také speciální strava plná vitamínů zatím drží ve stavu "školní docházky schopná" ;) Ale na hřbitovy bez rukavic, čepice a dvou svetrů už víckrát nejdu! :D No, takže jsem včera musela oželet klavír, protože mi už ve škole vážně nebylo moc dobře a šla jsem si odpočinout pod deku ;) Ono totiž vyčerpání pro mě může mít stejně špatné následky jako nachlazení, tudíž občas musím prostě jen být v klidu a odpočívat (a komu by vadila trocha "lenošení", že?) Hlásám obecně známý fakt, že není dobré se přepínat - takže šetřeme síly, které nám zbyly :D V ob